P6: Den 329.

Zase trojité noční buzení. Nějak se mi nedaří dešifrovat proč. Bojím se, zda se nevrací zase do svého standardu. Bylo to tak několikrát. Třeba když začal dostávat večer kaši, budil se několik dní málo (1-2x) a pak to zase plynule přešlo do 3-4x. Uvidíme. Teď je v plánu natrénovat samostatné usínání i při denních spaních a pak třeba začneme řešit i noc. Stejně tak to zítra může být zase jinak.

S Honzim spolu doma. Dopoledne domácnostně pracovní, odpoledne nakupovací. Poprvé s Toníkem do velkého nákupního centra. Chtěla jsem do DM a kouknout se do knihkupectví na nějaké knížky pro Toníčka. Má je moc rád, tak aby mu Ježíšek mohl taky nějakou přinést. Nakonec koupena 3 malá leporela (2 do adventního kalendáře, 1 k Mikuláši) a jedno větší k Vánocům. A v hlavě stále představy minimálně 2 dalších knížek, které tam neměli. Večerní usínání naprosto v pohodě. Večer šicí. Musím každý den ušít 2-3 pytlíčky, abych adventní kalendář stihla. Zatím bych to mohla dát. Chci to stihnout.

Na fotce příprava Toníčkova oběda. Střídám vaření a částečné vaření. Vaření=komplet uvařené jídlo, nevaření=sklenička smíchaná s uvařenou a rozmixovanou zeleninou. Většinou tak má velkou skleničku na 2x. Když je opravdu velká krize, má jen skleničku, ale to je málokdy nebo na výletě. Teď jsme asi v takové blbé fázi. Rád by jedl sám, ale zatím moc kousat se mu nechce. Sní tak jen pár soust a pak zbytek jídla odmítá. Když je to rozmixované (aspoň trochu) a je něčím zabaven, tak se nají většinou hodně slušně. Takže to střídám. Zkouším mu vařit nějaká normální jídla a když mám pocit, že už pár dní obědval málo a zase by to chtělo doplnit obědové živiny, dostane zase pár dní mixované. Doufám, že už se to brzo zlomí, protože motivace k vaření, když to nejí, moc není.