neděle 31. července 2016

P7: Den 213.

První dovolenkový den počasí moc nepřálo. Dopoledne déšť. I přesto vyrážíme na procházku, po hodině jí ale vzdáváme a vracíme se do penziónu. Necháváme Toníka vyspat a pak se vydrápeme na Královku. Toník zkoumá hřiště. Po večeři zase řádí na trampolíně.


sobota 30. července 2016

P7: Den 212.

Dopoledne dobalujeme a douklízíme domácnost a na Toníkovo poobědové spaní vyrážíme směr Bedřichov. Čeká nás týdenní dovolená s partou přátel. Cesta  v pořádku, ubytování pěkné, Toník nadšen z trampolíny. Co víc si přát:-)


pátek 29. července 2016

P7: Den 211.

Doma, balíme. Fotka pouze ilustrační, když jsem si fotila loňský deník, abych si podle něj narýsovala album na ten letošní.


čtvrtek 28. července 2016

P7: Den 210.

Po Toníkově včerejším usnutí v devět hodin a našem povídání do půlnoci čekám vše, ale né to, že Toník bude vstávat v šest hodin. Honzi se posléze snaží udržet Tonyho v obýváku, abych si mohla přispat, ale neúspěšně. Toník mě nenechá.  Tak se oba nějak zmátoříme a snažíme se fungovat. Kluci pak jdou spolu nakoupit, já mezitím přeskládám dvě poličky ve skříni v kuchyni - taky jeden z restů a pak se snažím po jejich návratu zabavit stále více protivného Toníka, aby HOnzi mohl vařit. Toník nakonec už po čtvrt na 12 jde do hajan. Je grogy. Nedivím se. Odpoledne pak na zmrzku, nákup a na hřiště. Toník tam lítá z kopečka do kopečka a bravurně leze na skluzavku po dvou schodech. Večer chvíli modelujeme - můj bleskový nápad na ježečka sklízí velký úspěch a taky donutím Tonyho, aby řekl auto:-) Určité rezervy to ještě má, ale znělo to opravdu tak. Uvidíme, zda se to povede i zítra. Stejně si myslím, že spoustu věcí Toník umí a jen se mu nechce se jimi pochlubit :-)

PS: První špičák se už dá nahmatat - špičička je prořízlá. Druhý taky vydatně nateklý.


středa 27. července 2016

P7: Den 209.

Poslední a nejnáročnější chatový den. Toník si dal budíček už ve čtvrt na dvě a pak v šest. To už byl vyspalý. Jenže na chatě se prostě spí déle a tak jsme měli hodinu a půl klidové zábavy. Dopoledne opět výlet tentokrát na druhou stranu. Kus půjdeme a pak se otočíme zpět. Dnes jsme ušli asi jen kilák. Toníkovi se moc jít nechtělo. Stále jsem s ním s něčím bojovala - zdrhal na druhou stranu aby pak šel chvíli způsobně za ruku, házení kamenů tam kam neměl, k tomu z jedné strany po většinu cesty pěkný sráz dolů, který ho samozřejmě lákal nejvíc. Před obědem se vyčasilo, což oživilo naše plány na odpolední koupání. Jenže zůstalo jen u nich. Toník po obědě vstával s prvními kapkami deště. A pršelo dlouho. V podstatě krom jedné asi půl hodinové přestávky, kdy se dalo být venku, celé odpoledne. Což znamenalo být s Toníkem v chatě. Dlouho nechtěl pochopit, že ven se nepůjde. Ke konci se rozjel tak, že už to bylo o strach, aby si něco neudělal. A k tomu, čím byl rozjetější, tím méně - v podstatě vůbec - poslouchal. Náročné pro všechny. Honzimu se navíc nepovedlo jít z práce dříve, takže odjezd až ve 3/4 na osm. Toník celou cestu vzhůru, spát šel doma v devět. S Honzim jsme do půlnoci povídali a probírali dny uplynulé. Chvílemi dost nemilé povídání, ale tak to holt je.
Ač jsme přijela z chaty totálně urvaná a vyšťavená z permanentního hlídání a pronásledování našeho malého aktivce, jsem ráda, že je ta možnost tam jet. Jsem ráda, že tam může Toník řádit, být v těsném kontaktu s přírodou a užívat si babičky a dědy. Dokud ale bude takhle malý, vidím to tak na ty 4 dny max. To stačí oboum stranám. Já až si trochu orazim stejně budu zase v koutku duše snít o šumění Sázavy. Na zítra ruším ale vymyšlený plán. Vím, že na něj teď nemám. Chci být doma, v klidu, s Honzim. Všichni spolu.


úterý 26. července 2016

P7: Den 208.

Noc trochu horší. První vstávačka asi ve tři, pak už ta ranní definitivní v půl sedmé. Ráno tak delší. Dopoledne jsem šla s Toníkem na výlet. Změna prostředí a dopřání rodičům chvíle klidu na odpočinek a vlastní aktivity - třeba vaření. Vyrazili jsme po Posázavské stezce k vyhlídce na viadukt. V plánu pak bylo jít ještě kousek dále a vrátit se na stezku přes chatovou osadu na louce. Pokud to tedy Toník ujde. Pojala jsem to jako test, zda Toník zvládne ujít trošku delší vzdálenost na jeden zátah. A ušel. Jsem na něj pyšná. Sice to bylo jen 1,5 km a šli jsme to hodinu a 40 minut. Ale dali jsme to bez kočáru a bez toho, že bych ho musela nést - to jsem - krom začátečního vynesení do krpálu od chaty na stezku a přes krátký průchod přes mokrou louku - odmítala. Unavená jsem byla festovně, čím pomalejší chůze, tím větší námaha, ale spokojená. Toník taky vypadal, že se mu výlet líbil. I mašinku projet po viaduktu jsme viděli. Odpoledne pak opět hrátky u a v Sázavě. Ale jen hodinu. Pak nás vyhnalo hřmění a ženoucí se bouřka. Oproti bouřce v Praze tu nebylo z toho skoro nic. Ale i ta hodina a půl s Toníkem v chatě, kdy chce jít ven, ale nemůže, stačila. Večer příjemné povídání.


pondělí 25. července 2016

P7: Den 207.

Z noci jsem měla trochu strach. Přeci jen tu spíme v jedné místnosti, rodiče jsou zvyklí na svůj klid a Toníkovi noci jsou nevyzpytatelné. Dnes jedna z těch lepších. Na mléko se vzbudil až ve čtvrt na šest, pak sice nemohl hned usnout, stále se převaloval a až na opakované pouštění usínáčka byl zticha. V šest to ještě na hodinu zalomil. Pak jsme si spolu v posteli četli a vstávačka tak až po půl osmé. Pak už jen klasické kolečko ranních aktivit a dopolední Toníkovi zábavy okolo chaty a v lese. Odpoledne došlo na vysněné koupání v Sázavě. Toník byl přešťastný. Já večer totálně hotová. Navíc Honzi neměl moc dobré zprávy z práce, což mému rozpoložení moc nepřidalo.


neděle 24. července 2016

P7: Den 206.

Ráno přijíždí Honzi z práce, dobalujeme věci, čekáme na mého tátu a pak všichni jedeme na chatu. Po 10 minutách cesty si vzpomínám, že jsem doma nechala Toníkovu flašku na mlíko. Bez ní by to neprošlo. Takže otočka a vracíme se zpět. Na druhý pokus dorážíme už šťastně v pořádku do cíle. Čeká tam na nás mamka. Toník nadšen. Honzi jde spát, máma vařit a mě čeká hlídací šichta. Ač jsem zvyklá být stále s Toníkem, na chatě to je jiné. Není to tam moc bezpečné, takže stále Toníkovi v patách. Nahoru dolů ze schodů, po kamenech, mokrém mechu, do lesa do kopce a zase dolů k chatě. Stále v pohybu. Toník spokojen. Já grogy. Po obědový spánek si zkrátil jen asi na hodinu a 15 minut, tak byl vzhůru dříve než Honzi. Pak se konečně dočkal a šel s tátou a dědou k vodě. S mámou chvíle klidu na povídání. Večer karty, povídání, šípkové víno a Honziho odjezd do Prahy. A zítra mi teprve začne šichta! :-)



sobota 23. července 2016

P7: Den 205.

Hecuji se a snažím se s Toníkem dělat domácí práce zatím nezkoušené. Dnes tak probrány, uklizeny a srovnány dvě police ve špajzu. Jsem na sebe pyšná. Tenhle rest už tu doma mám děsně dlouho. Ještě tedy další 3 police přede mnou, ale už věřím že to půjde. I s Toníčkem. Byť tedy, toho to pak ke konci už moc nebavilo a lehce škodil. Ale dalo se to. Odpoledne pak kluci jeli zase do Obi. Já si tak mohla jít v klidu nakoupit, upéct druhý tvarohový koláč sebou na chatu a hlavně si nabarvit hlavu. Večer Honzi zase na noční a já balení. 



pátek 22. července 2016

P7: Den 204.

Toník dnes stával vskutku brzy - ve dvě mléko, pak o něm vím od 5:19, v 5:39 se rozhodl, že už v postýlce nebude a chce vstávat. Tvářil se vyspale. My s Honzim ne. Kluci mě za cenu videí na youtube nechali hodinu přispat. Jinak to bylo furt samé máma, máma. Dopoledne jsem strávila v kuchyni - nová várka cuketových placek k obědu a pak jsem pekla tvarohový koláč. Odpoledne pak ven s P. Příjemná procházka a pokec. Honzi pomáhal kamarádovi s ledničkou, večer pak na noční. Já jsem si užívala s Toníčkem, prolézali jsme tunelem a blbli. Taky jsme mu objevila nateklé špičáky. Občas tam i prosvítá bílá tečka. Proto třeba ty krátké noce a záliba ve flašce se savičkou. Jo a přišla mi výhra - podložka do kočárku. Hodně dlouho jsem nic nevyhrála, naposledy snad knížku o princi Williamovi někdy v 15, tak mi udělala radost. Hned jsem jí instalovala :-)




























čtvrtek 21. července 2016

P7: Den 203.

K rodičům. Toník se šplouchá v bazénku, odpoledne pak jdeme domů přes park. Ujde většinu cesty sám, ale to tempo:-) Za to, jak se šťastně vrtá v každé hromádce hlíny, sbírá kamínky a klacky, to nespěchání stojí:-)
K obědu mrkvová polévka a cuketové placky. Jelo mu obé. Recepty tudíž zařadím do našeho arzenálu. Oboje podle Břicháče Toma.



středa 20. července 2016

P7: Den 202.

U pratety na zahrádce. Odpoledne pak na hřišti. Večer pak Honzi za kamarádem řešit počítač, já vařila na zítra.



úterý 19. července 2016

P7: Den 201.

Druhý den na chatě. V noci menší krize. Toník se vzbudil na mlíko a pak se mu nedařilo pořádně zabrat. Neustále se převaloval, aby pak za hodinu a půl chtěl mléko znova. Nechtěla jsem podlehnout, ale vzhledem k tomu, že tu spíme v podstatě v jedné místnosti a Toník začal brečet, nebyla jiná možnost. Uklidnil se až poté, co za ním přišla babička. Pak už tedy usnul a spal do 3/4 na osm. Dopoledne klasické chatové aktivity. Hodně času trávil Toník s tátou v lese, pak jsme pozorovali dědu, který testoval domácí kovárnu. Ještě bude chtít vyladit. Odpoledne pak cachtání ve vodě a návštěva u pejska. Taky jsem zažila pernou chvilku, kterou budu mít před očima ještě hodně dlouho. Naštěstí vše v pohodě, proběhlo další zabezpečení, aby se to příště nestalo. Pobalení a odjezd domů.




pondělí 18. července 2016

P7: Den 200.

Ráno přijíždí Honzi z práce, dobalíme se a hurá za mými rodiči na chatu. Dopoledne je náročné. Honzi spí a já se v podstatě nezastavím. Toníkovi neustále v patách. Je stále v pohybu. A na chatě to není moc bezpečné, pořád za Toníčkem jako stín. Chvíli si hrál s potočním pískem, v červených teplákách po mě vypadal jak holčička :-) Odpoledne, po Honziho i Toníčkově vyspání jsme sešli dolů k Sázavě. Náš vodník chtěl samozřejmě do vody. A tak jsme mu to dopřáli. Poprvé se koupal mimo bazén(ek) a rovnou v mé milované Sázavě. Užíval si to. Ven šel jen na mé donucení, když už klepal zuby. Večer grilování a posezení nad řekou s domácím šípkovým vínem a kartami. Prostě chata ♥


neděle 17. července 2016

P7: Den 199.

Honzi spí po noční. Já s Toníkem vegetíme doma. Povede se mi probrat, vytřít a srovnat botník. Patery boty jsou nuceny mě opustit. Odpoledne jedou kluci na nákup a do Obi. Já jdu do Kiku - tam objevuji zajímavé učící knihy pro Toníčka po 45 Kč kus, pak doma luxování, pečení koláče a mytí nádobí. Večer Honzi opět do práce a já balení na dva dny na chatu.



sobota 16. července 2016

P7: Den 198.

U Honziho rodičů. Večer pak Honzi na noční.



pátek 15. července 2016

P7: Den 197.

Honzi na denní, my odpoledne ven s P, a s jejími hafany. Super odpoledne :-)


čtvrtek 14. července 2016

P7: Den 196.

Prší prší jen se leje. Doma. Je to trochu náročnější a začínám být unavená. Odpoledne šli Honzi s Toníkem chodit po schodech v paneláku. Já dělala večeři - zapečenou cuketu a bojovala sama se sebou. Něco mi nesedlo a bolel mě žaludek. Dlouhé odpoledne. Večer už naštěstí ok.


středa 13. července 2016

P7: Den 195.

Honzi šel spát po noční, já jsem se s Toníkem vydala k rodičům. Cestou nákup v Lidlu. Nějak se nám dnes nevedlo uspávání po obědě - povedlo se až po hodině a to ještě s vyřváváním. Nejsem na sebe pyšná. Holt stalo se. Toník totiž už hned po o tvrdil, že chce jít spát. Nu, bylo to brzo, ale já mu věřila. Chyba lávky. Příště později a bude to lepší. Odpoledne v parku. Toník honil mouchy :-)


úterý 12. července 2016

P7: Den 194.

Po delší době opět náš klasický všední den - Honzi dopoledne spí, my tu vegetíme s Tonym. Potřebuji vařit a ještě dovybalovat, tak nejdeme dopo ven. A to je asi chyba. Je to pro nás oba dlouhé. Jsem ráda, že jde po obědě spát. Odpoledne pak posílám kluky ven samotné a já peču koláč ze včera přivezené rebarbory a luxuji celý byt. Kluci si to venku spokojeně užívají, já doma také. Pak Honzi na noční. Večer se moc nepovedl, stíháme se pohádat po chatu. Postupně emoce vychládají a je zase dobře. Asi to bylo potřeba.


pondělí 11. července 2016

P7: Den 193.

K Honziho rodičům. Ochladit se - jak Toníka v bazénku, tak pobytem ve starém chladném domě. Bylo tam moc příjemně. Očesán rybíz. Zamrazen na zimní časy. To bude pak koláčová mňamka. Honzi pak po dovolené poprvé do práce - na noční. M. si přijíždí pro věci z dovolené, které jsme jim vezli. Kecáme až skoro do jedenácti. Příjemný večer.

PS: Toník ráno vstával v půl sedmé. Bez nočního pití. Po hodně dlouhé době zase jedna prospaná celá noc:-)


neděle 10. července 2016

P7: Den 192.

Za rodiči na chatu. Od rána velké těšení, Toník protivný, už chtěl být u babičky a dědy. Jen jsme museli čekat na Honziho, který jel k rodičům na zahradu pro plotové díly, aby se to na chatě lépe pro Toníčka zabezpečilo. Příjezd tak trochu pozdější, než bylo v plánu, ale ve finále to nevadilo, bo se vše stihlo. Místo zabezpečeno, Toník si užíval prarodičovské péče, cachtání ve vodě a výroby bahínka. Ani pak nechtěl domů. Se mu ani nedivím.


sobota 9. července 2016

P7: Den 191.

Dobalujeme, uklízíme, předáváme a jedeme domů. Cestou ještě zastávka dole pod hrází. Majestátní to stavba.


pátek 8. července 2016

P7: Den 190.

Sami. Výletíme na rozhlednu Onen svět a odpoledne pak cachtačka v bazénku. Večer se jdeme projít k vodě.


čtvrtek 7. července 2016

P7: Den 189.

Pro veliký úspěch znovu do Zeměráje, večer pak přátelé odjíždějí.


středa 6. července 2016

P7: Den 188.

Výlet parníkem na hráz Orlické přehrady a trochu pouťových atrakcí. Ve vláčku s maminkou, na autíčku ale sám jako velký chlap:-)


úterý 5. července 2016

P7: Den 187.


Dopoledne koupání v Orlíku, odpoledne slaví holky 2. narozeniny a cachtání na zahrádce.

pondělí 4. července 2016

P7: Den 186.

Výlet do Zeměráje. Pokud budete někdy v tomto kraji, určitě jeho návštěvu doporučuji. Spousta aktivit. Moc se tam líbilo takové drobotině jako je Toník, ale i my dospělí jsme si přišli na své. Různé stolní hry a aktivity, obrovské bludiště, archeologické naleziště, vodní hrátky, středověká vesnice, krytá herna a pak taky třeba 1 km dlouhá stezka naboso. Musím přiznat, že takový štěrk a malé borovicové šišky nic moc. Fotky řeknou více :-)



neděle 3. července 2016

P7: Den 185.

Ráno vstává Toník brzo. Světlo v pokoji dělá své. Není ale první, dvojčata jsou ještě větší ptáčata. Po snídani a sbalení se všech vyrážíme do nedalekého kempu Loužek. Zkoumáme tam místní atrakce a sviště (asi) a pak pokračujeme do dalšího kempu Trhovky. Na cestu jsme zvědavi, jedna mapa tvrdí, že projít jde, ostatních několik, že ne. Paní z kempu říká, že prošli i s kočárkem. Tak to riskujeme. Ještě že máme silné muže a M. je schopen naráz nést 3 děti, jinak bychom neprošli. V Trhovkách dáváme oběd, uspáváme holky a Toníka a zkoumáme místní atrakce. Nacházíme i molo, odkud odjíždí parník. To se bude hodit. Posléze pak vyrážíme na zpáteční cestu trochu oklikou, ať nemusíme absolvovat dopolední trasu. Po uspání dětí pak plány na zítřek a hlavně stolní hry:-)


sobota 2. července 2016

P7: Den 184.

Ráno dřívější vstávání, dobalování, skládání věcí do auta. Pak odjezd směr Honziho rodiče, kde se koná oslava několika narozenin a svátků. Po Toníkově spaní se sbíráme a pokračujeme směr chatová osada Milešov u Orlické přehrady. Čeká nás týdenní dovolená se spřátelenou rodinou. Kdo čeká, že budeme bydlet romanticky v dřevěné chatě vprostřed lesů, ten bude zklamán skoro sídlištěm. Ale za to, je zde spousta hraček pro děti, což je teď naprostý ideál :-)


pátek 1. července 2016

P7: Den 183.

Honzi ráno jde pomoci známému se stěhováním. Nemá to být na dlouho, doufáme, že na oběd bude doma. Nu, prd. Strávil s tím 7 hodin, přišel až po Toníčkově spaní. Moc dobře jsem to nenesla. Zítra odjezd na dovolenou, které předchází ještě rodinná oslava. Tudíž ráno už musí být zabaleno, dárky zabaleny, vše nachystáno. A Honzi více než půl den pryč. Né vždy jde vše podle plánu. A to já nemám ráda. Nakonec stíháme, jen tedy jdeme spát později a dost urvaní. Odpoledne ještě stíháme kontrolu u mých rodičů a velký nákup.