pondělí 31. srpna 2015

P6: Den 243.

Postýlka šla dnes definitivně dolů. Pořád jsem to odkládala, potápět se pro Toníka několikrát za noc až dolů se mi nechtělo. Ale když mě dnes na každé noční kojení vítal na všech 4 a ráno v postýlce radostí hopsal, řekla jsem si, že je nejvyšší čas. Zatím se mu to líbí. Může tam blbnout. Jen musím nějak vyřešit, aby nedosáhl na noční stolek. Jednak se bojím, že ho použije jako schůdky a jednak je tam mnoho věcí, které by ho mohly lákat (a že ho lákají). Zatím jsem na část postýlky sousedící se stolkem přidělala kus kartónu, ale rozhodně to chci vyřešit nějak jinak.

Rodiče se dnes vrátili z chaty. Honzi mi je v pořádku dovezl domů. Mamka se hned přišla podívat na Toníka. Radost byla oboustranná:-)


neděle 30. srpna 2015

P6: Den 242.

ZOO Praha. Konalo se zde setkání rodičů a dětí "ze zkumavky" klinického centra ISCARE. A protože jednoho malého "Iscaráčka" máme doma, vydali jsme se na výlet za zvířátky. Ze setkání jsme se účastnili jen hromadného focení a poslechli jsme si verdikt o tom, že byl překonán český a světový rekord, protože na jednom místě se sešlo 1334 těchto dětí. Připravené soutěže jsme zatím nevyužili, stejně tak z koncertu Heidi Janků jsme slyšeli jen jednu písničku. Počasí nám přálo, Toník byl kupodivu skoro pořád v pohodě a v ZOO jsme vydrželi až do odpoledne. Tedy taky díky tomu, že když už jsme to kvůli Toníkově rozmrzelosti chtěli vzdát a jet domů, tak nám cestou k autu usnul, tak jsme si našli klidnější místo a mohli jsme být v ZOO déle. Toníka nejvíce bavilo pozorovat vláček, který jezdí po ZOO. Zvířátka ho zatím moc nebrala. Nicméně den to byl pěkný, byť trochu více horký.








sobota 29. srpna 2015

P6: Den 241.

Celý den u Honziho rodičů.




pátek 28. srpna 2015

čtvrtek 27. srpna 2015

P6: Den 239.

Začíná to být zajímavé. Byť je pravda, že obsah šuplíku jsem Toníkovi ukázala já, jinak bych v kuchyni nic neudělala. Takhle aspoň byl klid, malý objevitel byl spokojený a já také, že se mi nikdo nemotá pod nohama a nemrčí, že se mu nevěnuji. Bylo tak i uvařeno a to jak pro nás, tak pro Toníka.


středa 26. srpna 2015

P6: Den 238.

Návštěva u M a holek. Toník objevil kouzlo dětské kuchyňky. Hlavně ta dvířka, to bylo něco!


úterý 25. srpna 2015

P6: Den 237.

Nepřestává mě dojímat. Kouknu se na něj a srdce mi jihne a já se až zajíkám, jak moc ho miluji. Náš malý človíček. Abych vzápětí vybuchla, když třeba jídlo je všude jinde než v jeho puse. Naplno si užívám krásy i strasti mateřství. A neustále zjišťuji, jak málo jsem trpělivá. Ale neměnila bych ani minutu. Nikdy jsem neměla bohatší a šťastnější život. Moc děkuji za ty dva chlapy, co mám. A jsem moc ráda, že nás naše trnitá cesta k Toníčkovi dovedla.


pondělí 24. srpna 2015

P6: Den 236.

Deset měsíců je dnes Toníčkovi. Zároveň nás čekala i prohlídka u doktorky. Tentokrát obstál na jedničku - to jak u paní doktorky, tak i u mne, protože zvládl 45 minut čekání v čekárně. Fotky z večerní kontroly napouštění vody na koupání a pak i jedna spokojená čvachtací:-)


























neděle 23. srpna 2015

P6: Den 235.

Celý den u Honziho rodičů. Pohoda, klídek, Toníček:-)


sobota 22. srpna 2015

P6: Den 234.

Honzi dnes slavil své 35. narozeniny. Proto jsem se z chaty přesunuli k jeho rodičům. Den to byl milý, pohodový a dojímací:-) K narozeninám jsem mu celý červen po večerech vytvářela fotoknihu. Líbila se moc:-)






pátek 21. srpna 2015

P6: Den 233.

Toník svou první noc na chatě zvládá ve svém obvyklém režimu, takže spokojenost. Den utíká v poklidu, odpoledne se vrací Honzi s mým tátou. Příjemný večer s kartami a se šuměním Sázavy. Jen na noc jsem zvědavá - čeká mě společný postel s Toníčkem. A na to ani jeden z nás není zvyklý.



 

čtvrtek 20. srpna 2015

P6: Den 232.

Na chatě. Večer jede Honzi s tátou do Prahy, my tam zůstáváme samy s mámou. Aspoň máme čas si popovídat. Večer to je moc příjemný. Toník den zvládá skvěle, i když podmínky pro takto malé dítě jsou tam špatné, málo prostoru, což zrovna teď je to, co ho baví nejvíce. Naštěstí vše vynahrazují nové hračky. Jen kdyby nebylo tolik vos. Doufala jsem, že ochlazením se jejich aktivita zmírní, ale nestalo se tak. Naštěstí vše ok.
Po deštích je Sázava zase pro vodáky sjízdná.

PS: Je to dnes 4 roky, co jsem provdána za toho nejbáječnějšího muže. Jsem moc ráda, že ho mám a moc ho miluji.





středa 19. srpna 2015

P6: Den 231.

Toníček leze! Celý den se pohyboval svým plazolezoucím styl - tzn. 2 - 4 kroky lezení, pak bum na zem a rychle vše doplazit. Večer po kaši ale najednou začal pouze lézt. Jsem moc ráda. Hlavně snad s ním bude paní doktorka pro tentokrát spokojená, jdeme tam v pondělí.

úterý 18. srpna 2015

pondělí 17. srpna 2015

P6: Den 229.

Úpravy doma pokračují. Obývací pokoj se stal jednou velkou (z Toníčkova pohledu) malou (vzhledem k velikosti pokoje) hernou. Konferenční stolek byl zatím uklizen, velký stůl, který dočasně stával na jeho místě se vrátil do kuchyně. Hurá, konečně se dá zase civilizovaně jíst. Dvě skříňky byly před Toníčkem zamčeny, jedna mu byla ponechána ke kramaření a hlavně otvírání dvířek, protože to je ta nej zábava. Na zbylé zatím nedosáhne. Zabezpečena byla i vestavěná skříň v předsíni. Mám z dneška dobrý pocit. Líbí se mi to tady a hlavně je tu zase více bezpečno pro Tonyho. Ten se totiž už suverénně plazí naprosto všude, tak bylo fakt načase mu to tady upravit.
Regál v kuchyni zatím zabydlen jen provizorně, na zbytek nebyl čas.
A dopřáli jsme si snídani se vzpomínkami na dětství:-)



neděle 16. srpna 2015

P6: Den 228.

Všichni spolu doma a konečně využíváme Honziho volno k menším bytovým úpravám. Toníčkův revír působnosti se stále zvětšuje, což nás nutí mu uzpůsobovat další a další místa. Konečně tak řešíme kuchyň, kde už dobrého půl roku (možná i déle) řešíme otázku co s odpadky. Směs se dostává pod linku, zbytek do Ikea boxů. Nad ně regál a hned je tu další úložný prostor. Provedení regálu není ideální, ale vzhledem k netypickým rozměrům raději neriskujeme, že s vlastní výrobou budeme čekat dalšího půl roku. Časem určitě vymyslím, jak ho více zútulnit aby se domů více hodil. Smontován až večer, na fotce tak bude až zítra.
Odpoledne konečně přichází dlouho očekávaná bouřka a déšť.


sobota 15. srpna 2015

P6: Den 227.

Noc byla tedy úmorná. Z vedlejší hospody byl dlouho slyšet hluk a tak se Toník dvakrát vzbudil. Nejdříve jsem dala okno jen na ventilačku, pak jsem ho musela zavřít úplně. Spali jsme tak bez přísunu čerstvého vzduchu. Toník jel ve svých dvouhodinovkách, které rozšířil o vrcholné číslo Od pěti do šesti vzhůru. Definitivně se rozhodl vstávat pak v půl sedmé. Grrrr. Dopoledne jsme využili hlídání dědečkem a babičkou a jeli se kouknout na další nábytkovou inspiraci. Odpoledne si Toník připravil vrcholné číslo, když se šplháním u mě postavil. Byl dost překvapen, co se mu to povedlo a udiveně koukal na svoje nohy. Nakonec se mu to zalíbilo natolik, že se po mě chtěl dostat ještě výš:-) Večer zpět domů.




pátek 14. srpna 2015

P6: Den 226.

Dopoledne, po Toníkově spaní do Ikei. Okoukávání a hledání inspirace na domácí dodělávky, oběd, nákup a hurá k Honziho rodičům. Cestou nákup v Lidlu, Toník spí, tak čekáme na parkovišti o trochu déle, ať se vyspí a pak jedeme dál. Pohodové odpoledne a večer. Poprvé zde všichni spíme.



čtvrtek 13. srpna 2015

středa 12. srpna 2015

P6: Den 224.

Dnes u rodičů. Večerní hrátky se zrcadlem. Jen škoda, že je tak rychlý a máma s foťákem tak pomalá. Budeme se muset pokusit ještě o další a lepší fotky.