pondělí 31. října 2016

P7: Den 305.

Honzi od rána pomáhá se stavbou vánoční výstavy. V podzemí Betlémské kaple bude k vidění od čtvrtka 24.11. Za námi proto přišla babička. S Toníkem šli ven, já zatím vyvářela - k obědu květákové placky, k večeři polévku. Je super, že Toník baští zeleninu aspoň takhle. Syrovou nevezme do úst a u vařené je ideální konzistence alá omáčka či placky. Takže další placky úspěšně odzkoušeny a hned zapsán recept do kuchařky.  Odpoledne pak na cvičení. Večer dorazil táta totálně unaven. Ono tahat těžké trámy je prostě makačka.




neděle 30. října 2016

P7: Den 304.

Toníkova druhá oslava. Tentokrát u Honziho rodičů, kde byla i jeho ségra s rodinou. Toník si tak užil jak babičky i dědečka, tak dětí, tak nechtěné vehementní asistence s rozbalováním a sestavováním dárků, i hraní na půdě - s autíčky i kočárkem. Dort chutnal. Ufff. Chutnal i slaný dýňový koláč, který jsme pekli ještě ráno. Bylo dost času. Díky změně času se vstávalo opravdu brzy. Tak jsem i vyprala včerejší večerní nadílku prádla. Aktivní a hezký den to byl :)






sobota 29. října 2016

P7: Den 303.

Sobota. Doma. Já jsem většinu dne v kuchyni. Během Toníkova spaní vytvářím krém na dort a dort pomazávám, večer pak dort potahuji hmotou a zdobím. Toníka na něm čeká jeho oblíbený "taky". Kluci jdou odpoledne ven sami a před spaním řádí v ložnici. Končí to počůranou postýlkou. Radost z jeskyně byla tak veliká, že nějaké čůrací potřeby byly v tu chvíli totálně mimo.




pátek 28. října 2016

P7: Den 302.

Dnes jsme měli být u přátel, ale ráno se Toník vzbudil rýmovatý a né ve své kůži, tak akce zrušena. Nu, alespoň mám víc času na dort. Po spaní je Toníkovi lépe, tak jdeme ven. Na stavbě dnes hodně rušno, je na co se koukat. Toník je nadšen, že je táta doma a chce vše jako on - pití, boty... a tatínek si to užívá:-) Po návratu domů pečeme s Toníčkem špaldovo-dýňové sušenky a večer peču korpus dortu na nedělní oslavu.






















čtvrtek 27. října 2016

P7: Den 301.

Dopoledne na dílničky, táta spí po jediné noční v tomto týdnu. Odpoledne jsme spolu všichni doma, tak se jdeme projít ven. Toníka nejvíce zajímá stavba v sousedství. Vydržel by se tam na bagry dívat klidně i hodinu. To mámu dost nebaví a navíc je jí zima.


středa 26. října 2016

P7: Den 300.

Ráno telefon z Iscare, zda bychom domluvenou odpolední konzultaci mohli uskutečnit v jiném termínu. Nu, na odpoledne domluveno hlídání, máma klasicky vypnutý telefon, nakonec jsme se rozhodli, že to riskneme hned na nabízený dopolední termín. Posléze i domluveno s mámou a tak před půl jedenáctou vyrážíme směr Holešovice. Toník to venku zvládl s babičkou skvěle a my vyrážíme na cestu za druhým prckem. Odpoledne Honzi přezouvá auto a za námi dorazila opět babička. Na procházce se Toník nedokáže odtrhnout od hasičského auta a když to odjíždí, hodně těžce to nese.




úterý 25. října 2016

P7: Den 299.

Slavíme. První oslava je tu. S mými rodiči a pratetou.

Ráno ještě zvládáme Toníkovu preventivku u zubaře, kluci pak jdou plavat a já uklízím.


pondělí 24. října 2016

P7: Den 298.

Co psát víc. Už dva roky. Je tak velký, ale zároveň stále tak malý. Dva roky, co už jsme rodina. Dva roky, kdy se náš život obrátil a naplnil. Dva nejšťastnější, ale zároveň nejnáročnější roky. Neměnila bych ani za nic. Jsem šťastná a moc si tenhle pocit užívám. Toník, můj velký učitel a ten největší životní dar. Moc za  něj děkuji. 

Tak tedy, Toníčku, krásné 2. narozeniny! Ať jsi zdravý a šťastný. My s tátou pro to uděláme maximum. Mámě tě moc rádi ♥ 





neděle 23. října 2016

P7: Den 297.

Rio Botičo 2016. Byli jsme se podívat i s mými rodiči. Krásné slunečné počasí :-) Odpoledne pak přijeli i Honziho rodiče. Toník tak v sedmém nebi:-) Večer peču dort, Honzi nafukuje a věší balónky, balíme dárky. Na ten velký zítřejší den:-)


sobota 22. října 2016

pátek 21. října 2016

P7: Den 295.

A Toník jede:-) Odpoledne na hřišti si sám začal stavět bábovky. Doteď jsme je museli stavět my a Toník jen bořil. Najednou je z něho stavitel:-) Po dlouhé době jsme vzali ven auto. Nedal ho z ruky, nejraději by ho za sebou táhnul i v obchodě:-)


čtvrtek 20. října 2016

P7: Den 294.

Dílničky. Cestu zpět se kocháme barevným podzimem. A komunikační pokroky pokračují. Toník říká JO! Díky tomuhle jednomu malému slovíčku mám pocit, že Toník povyrostl rovnou o několik levelů. Ano, předtím kýval a dával tak najevo souhlas. Ale musela jsem mu vidět do obličeje, protože často jen otevřel a zavřel pusu. Teď najednou to jde bez toho. To je tak prima. Mám z toho obrovskou radost:-)


středa 19. října 2016

úterý 18. října 2016

P7: Den 292.

Ještě před tím, než šli kluci plavat, jsme si chvíli hráli u stolečku. Vyzkoušeli jsme magnetickou tabuli a práci na ní. Došlo i na přiřazování barev. Zatímco před 14 dny na dílničkách to Toníkovi vůbec nešlo, teď dal všech 5 kostiček absolutně bez zaváhání. Také dnes Toník rozšířil svůj slovník o PITÍ. Mňamy používá už dlouho. Hned je ta komunikace zase o chlup jasnější:-) Večer Honzi na noční, začal mu maratón 4 nočních.


pondělí 17. října 2016

P7: Den 291.

Toník ostříhánek. Už od pondělí. Zvykáme si, že najednou vypadá tak veliký a tak tuctově, ale hezky klukovsky. Na cvičení jsem měla problém ho mezi ostatními dětmi najít. Nezvyk. Ale sluší mu to a jsem ráda, že jsme se konečně k ostříhání rozhoupali. Byli se stříhat v kadeřnictví spolu s tátou. Nejdřív byl ostříhán táta, pak na jeho klíně Toník. A dal to v pohodě. Jsem na něj tak pyšná. Náš úžasný skorodvouletý kluk:-)

Poté na návštěvu k pratetě. A odpoledne na cvičení. Cestu domů dal Toník poprvé pěšky.



















neděle 16. října 2016

P7: Den 290.

Díky včerejším změnám plánům jsme museli hned od rána makat. Potřebovala jsem vyprat a pověsit prádlo, pekli jsme dýňový slaný koláč a chystali se k Honziho rodičům. Tam Toník okupoval autíčka na půdě a odpoledne si užíval zahrady. Příjezd domů zase rovnou do hajan.


sobota 15. října 2016

P7: Den 289.

Den plný zvratů. A ty já prostě neumím rychle vstřebat. Honzi přijel z noční aspoň trochu vyspalý, tak jel za kamarádem pořešit můj nový NB. Nešel mu rozdělit na dva disky. Já si užívala dopo s Toníčkem, koukala z okna na sluníčku venku a těšila se na společné odpoledne. Honzi se vrátil s tím, jak by byl rád, kdybychom šli odpoledne všichni ven, že doufá, že vydrží to krásné sluníčko, že to bude príma na focení a že chce jet fotit nějaké speciální vlaky na nádraží. Já rudo před očima a hned slzavé údolí. To nebylo to focení podzimu v parku, řádění v listí a užívání si Toníčka a společného odpoledne, které jsem si vysnila. Posléze jsme se hodila do módu nu co, Toníčkovi se vlaky budou líbit. Toník se nečekaně vzbudil už ve 14:15, aby mi pak Honzi oznámil, že si chce vyfotit vlak v 15 hodin. Další slzavé údolí, protože mi došlo, že tak rychle se v tomhle mém rozpoložení sbalit ven, obléknout sebe i Toníka, průběžně ho svačit a dojít na nádraží na tuhle šibeniční hodinu prostě nedokážu. Honzi si tam tedy nakonec dojel autem a že pak půjdeme do toho mého vysněného parku. Pak přišla sms, zda nechceme přijet k M. Jeli jsme. Toník se vyblbnul na trampolíně, Honzi pomohl na zahradě, užili jsme si prima společnost a pochutnali si na skvělých vaflích. Takže ve finále spokojenost. Domů jsme přijeli až na Toníčka spaní a pak s Honzim dlouho povídali a rozebírali dnešek i úterek. Což bylo úlevné a osvobozující. Ach to moje neumění pružně reagovat na změny plánů.


pátek 14. října 2016

P7: Den 288.

U M. a holek. Ráno dělal Toní hají s celým svým postýlkovým arzenálem. Tatínek večer na poslední - čtvrtou noční tento týden.



čtvrtek 13. října 2016

P7: Den 287.

Po absenci z minulého týdne dnes opět na dílničky. Toník dnes byl úžasný. Krásně pracoval, úkoly ho bavily, věci po sobě uklízel. Očividně mu prospěla absence z minulého týdne, spousta aktivit tak pro něj byla nová a víc si to tak užil. Při odchodu scéna kvůli plyšovému pejskovi, kterého si půjčil a odmítl ho před odchodem vrátit. Nakonec nám byl půjčen domů. Cesta domů lehce dobrodružnější. Přijel jen krátký autobus,  v kterém se ve finále tísnily 4 kočárky a ještě hromada lidí. Nu, asi ten dlouhý bus je tu opodstatněný. Odpoledne na chvíli v Jahodě. Potřebovala jsme tam nechat pár věcí na bazar a podepsaný papír. Bylo to takové nostalgicky milé, ale neměnila bych. Toník a naše rodina je nejvíc ♥ Večer vaření omáčky na druhý den. Toník vydatně asistoval.


středa 12. října 2016

P7: Den 286.

U rodičů. Ještě před odchodem jsem zkusila uvařit dýňovo-jablečný puding, ale výsledek nic moc. Opakovat určitě už nebudu. Toník si svůj slovník obohatil o TAM. Večer jsme blbli v předsíni.


úterý 11. října 2016

P7: Den 285.

Podle fotek to vypadá, že to dnes bylo jen o jídle, ale nebylo tomu tak. Kluci byli dopoledne plavat, já uklízela. A taky chystala oběd. Toník měl dnes bramborovo-mrkvovou kaši a kuře. Snaha jak do něj dostat nějakou zeleninu. Rozmixovaná mu nevadí, takže přidat jí do brrr kaše se ukázalo jako dobrá volba. Poté jsem pekla slaný dýňový koláč. A jako mňamka. Odpoledne pak přišla B. na pokec. Odvezla si postýlku a pujčila si monitor dechu, babyvak a fusak do autosedačky. Doufám, že vše poslouží:-) Kluci byli chvilku venku, což se pak zpětně nesetkalo s pochopení. Což mě žere, protože si myslím, že prostě jednou za čas můžu chtít promluvit s někým bez Toníka. A kór, když jsou ideální podmínky a tatínek je doma a může si vzít Toníka na chvíli ven. Nu, asi moc sobecké a velké přání. Jinak nevím, proč to tak Honzimu vadí a už jsme to 2x museli řešit. Honzi na noční, B. před půl osmou domů, Toník do hajan a já si užila večer.





pondělí 10. října 2016

neděle 9. října 2016

sobota 8. října 2016

P7: Den 282.

Láska k autobusu trvá :-)