sobota 31. března 2012

P3: Sobotní Jahoda - Den 91.

Tentokrát výlet - do Hostivařského lesoparku. Typická nízkoprahová akce - z 11 přihlášených dětí dorazilo 6, i počasí nám moc nepřálo, ale užili jsme si to a dětem se líbilo, takže spokojenost:-)


středa 28. března 2012

P3: Nástěnka - Den 88.

Březnové téma měsíce je za námi, tak jsem dnes vyráběla nástěnku s věcmi, o kterých jsme si na klubu povídali v pondělí. A zítra začneme plánovat dubnové téma měsíce. Takový stále nekončící kolotoč. Kolotoč, který mám ráda a který má smysl.






















A konečně jsme dnes dostali odpověď na jedno velké PROČ. Trochu se mi ulevilo. Potřebovala jsem to vědět. Jen mě mrzí, že zrovna tohle by šlo změnit, kdyby... Ale jak typické. Tak moc v tomhle směru charakteristické a možná ve skrytu duše i očekávané...

úterý 27. března 2012

P3: Pavel zase perlí - Den 87.

Naštěstí, protože nás dostihla další pracovní nepříjemnost. Začínáme se bát, že Jahoda je v poslední době nějaká zakletá...



















PS: Objevila jsem zajímavý hudební videopoklad - ne vždy to Jarkovi s Karlem spolu ladí:-)
http://www.oltv.cz/nohavica-a-plihal-v-olomouci-1989-video-432.html

pondělí 26. března 2012

P3: Nohavica v Hybernii - Den 86.

Druhý náš Jarkův koncert. Věděli jsme, do čeho jdeme, na co se máme těšit. O to víc nás zajímalo, jak moc budou koncerty stejné. Byli, ale ne zas tolik, jak jsem čekala. Lišilo se některé mluvené slovo, slyšeli jsme o 3 nové písničky více, Mikymauze vystřídalo Plebs blues, chybělo Muzeum... Jarek působil více v pohodě (koncert si ale užíval i minule), což bylo vzhledem k velikosti Hybernie (990 míst) překvapivé a i publikum na něj více reagovalo. Zaslouženě si vysloužil 2x potlesk ve stoje.
Neodpustím si matematiku, o které jsme včera hodně přemýšleli. Lístky do Hybernie se prodávali za 800, 700 a 600 Kč. Kapacita sálu je zaokrouhleně 1000 míst, když to zprůměrujeme, lístky se prodali za 700 000 Kč. Kolik z toho připadlo asi Jarkovi? A to je jen jeden koncert, v Hybernii se konaly dva a i na ostatní koncerty byli ceny dost podobné.
Pane Nohavico, byl to úžasný koncert, skvěle poskládané písně, milé mluvené slovo, nádherné splynutí kytary s akordeonem Roberta... Jen se nemůžu zbavit pocitu, že to prostě už není koncert písničkáře, ale skvěle propracovaná show. Nešlo by to, prosím, příště bez světýlek a třeba o dvě stovky levnější? Vždyť takhle si ostatní písničkáři musí připadat jako chudí příbuzní...


















PS: Pracovní hláška dnešního dne: "Nahoře v kanclu bylo všude zavřeno a byl cítit takový divný chlad!" Černý humor nás neopouští. A to je dobře!:-)

neděle 25. března 2012

P3: Na Křesťana - Den 85.

Koncertní žně pokračují - tentokrát Robert Křesťan a Druhá tráva v rámci Trampského Rokoka. Pocity z toho mám takové lehce rozpačité. Ale asi je to spíš tím, že jsem duchem stále u Jarka. Cestou domů hořel za námi les:-)



sobota 24. března 2012

P3: Sólo pro kočku - Den 84.

Byli jsme pozváni k tetičce z Dlážděnky na kachnu k obědu. Byl čas i na foto hrátky s Čindou. Večer pak šel Honza na noční a já k rodičům.



pátek 23. března 2012

P3: Když chlap nakupuje - Den 83.

můžete se rázem topit ve vitamínu C. A že je!

čtvrtek 22. března 2012

P3: Nohavica v Divadle Bez zábradlí - Den 82.

Konečně nadešel den D a my vyrazili na Jarka. Je to svátek, koncertuje zřídka. Naposledy byl v Praze před 3 lety. Koncert to byl hezký. Jarek prostě umí - komunikuje s publikem; stačí jen aby pokynul hlavou a celý sál s ním začne zpívat; střídá pakárny s vážnými songy a umí si vybrat hudební hosty. Většinu koncertu ho doprovázel na akordeon a 2x i na klavír Robert Kušmierski a ladilo jim to spolu náramně. Jarkovi písně tak získaly nový zajímavý háv. Zaznělo i několik nových písniček z Jarkovy připravované desky, která by měla vyjít ještě letos. Všechny písně jsou dokreslovány světelným nasvícením, které je např. při Mikymauzovi zvlášť působivé (z Jarka je vidět jen černá silueta), ale i tak se nemůžu zbavit pocitu, že na písničkáře je to až moc velká show. Radši bych ho brala o nějakou tu stovku levnějšího a bez světýlek. Ale vůbec nelituji, že jsme do něj ty prachy vrazili. Stálo to za to!





středa 21. března 2012

P3: Porada na balkóně - Den 81.

dnes byla. Nevyužijte toho, když můžete a venku je tak hezky. Jinak celý den v kanclu a práce na PC. Po příhodu mě překvapil Pavlův stůl. Kam ten jen na ty nápady chodí? :-))

úterý 20. března 2012

P3: Pavel má nového kámoše - Den 80.

Nuda, tak by se dal charakterizovat dnešní klub. Hezké počasí vytáhlo děti ven a tak jsme většinu klubu byli v Jahodě sami nebo jen s dvěma či třemi dětmi. Každý se zabavoval po svém. Třeba focením s novým kamarádem.

pondělí 19. března 2012

P3: Peníze hýbou světem - Den 79.

a tak i naším klubem - dnes nás čekala finální akce na Téma měsíce: peníze. Děti plnily úkoly dle ceníku, dostávaly za ně plat a pak si nakupovaly. Taky jsme se snažili rozehrávat modelové situace (krádež, ztráta peněz apod.) a vrcholem programu byla dražba. Všichni jsme si to užili. Ještě nás čeká povídání a diskuze vztahující se k problematice.

neděle 18. března 2012

P3: Konečně na výlet - Den 78.

A to směr Hláska a okolí. Ráno jsme málem nestihli vlak, ale jinak to bylo krásně jarní a moc fajné:-)






sobota 17. března 2012

P3: K rodičům - Den 77.

A to jak k Honzovým, tak k mým. Abychom měli v neděli volno na výlet, museli jsme stihnout obě návštěvy v jeden den. Na Dlážděnce jsme stihli i něco popracovat :-)

pátek 16. března 2012

P3: Na Žižkovskou věž - Den 76.

Dopoledne pracovní - na Fóru prevence úřadu MČ Prahy 14. Odpoledne pak s M + M na Žižkovskou věž a pak herní večer u nás. Bylo to fajné:-)





čtvrtek 15. března 2012

P3: Konec veřejného truchlení - Den 75.

Po 14 dnech jsme sklidili pietní místo u vchodu. Ještě před příchodem dětí, aby u toho nebyly. Gábinino místo na klubu jsme ponechali. Bude tu na nás dohlížet. Dali jsme k ní i kytky co měla v chodbě a přidali 2 úžasné fotky z posledních táborů. Zase se hodně vzpomínalo, tancovalo a zase se hodně rozložila jedna dětská dušička. Ale jen díky tomu vyplynuly na povrch věci, které by jinak zůstaly hluboce ukryty. A to je jen dobře. Dětská dušička potřebuje cítit zájem, bezpečí a souznění.



středa 14. března 2012

P3: Normální pracovní den - Den 74.

Snažím se dostat do normálního pracovního tempa. Jde to špatně - poučení pro příště - není dobré "pařit" v první pracovní den, protože po zbytek týdne to nejsem schopná dospat a jsem nepoužitelná. Konečně zvládám jeden z mých velkých restů - předělávám Dohodu.

úterý 13. března 2012

P3: Výtvarná soutěž - Den 73.

Po velmi krátké noci nastal těžký pracovní den. On by byl tak jako tak - děti se naprosto otevřeně ptaly na to, jaký byl pohřeb apod., což člověku nepřidalo - no a k tomu zpomalení po nevyspání... Ke konci, když nám na klubu zbyly jen dvě děti se nedalo nic jiného, než zkonstatovat "Dnes je tu  nějak mrtvo", což Běla pohotově doplnila "Vypadá to tu jako po pohřbu". Ale rozhodně jsme se neflákali - na programu bylo zapojení se do výtvarné soutěže "Jak si představuji život jinde".



















Večer - po hodně dlouhé době - pokec s Martinou z gymplu. Bylo to fajn, jen by chtělo zkrátit frekvenci setkávání...

pondělí 12. března 2012

P3: Rozloučení s Gábi - Den 72.

Emočně náročný den. Dopoledne ve čtvrt na jedenáct se v Motole konal pohřeb. Bez zbytečných slov jen s jejími oblíbenými písničkami. Brečela jsem od první chvíle, co se objevila rakev a začala hrát Shape of my heart. Obdivovala jsem rodiče, že dokázali ustát všechny kondolence. Já bych to na jejich místě nedala.


Poté jsem jeli do Makra nakoupit věci na odpolední rozlučku v Jahodě. Dost to připomínalo nákup na svatbu, nebyli jsme žádní troškaři:-)
V Jahodě vše vypuklo v pět hodin, kdy přišli první hosté. Vybudovali jsme Gábinárium, Gábi dostala k fotce lahváče a cígo, promítala se cesta vlakem z Bergenu do Osla a každou hodinu šla Pavlova prezentace o Gábině. Zvládla jsem jí vidět pokaždé, i když konec byl teda dost rozsekávací. Hodně se povídalo, vzpomínalo. Někdo na tom byl už relativně v pohodě, někteří byli hodně na dně. Spát jsme šli v půl třetí.







neděle 11. března 2012

P3: Digitalizuji - Den 71.

Likviduji svou rozsáhlou sbírku kazet (cca 200 kousků) a z toho, co si hodlám zachovat vytvářím mp3. To byste nevěřili, ale takoví S politiky netančím z roku 1999 jsou i teď aktuální. Přijde mi to dost smutné.

sobota 10. března 2012

P3: Pokec - Den 70.

Dopo k našim do Hostíku, odpoledne pokec s Myškou. Jinak se snažím dát dohromady písničky, které jsou v prezentacích a které GA dělala a které chceme pouštět v pondělí. Je to boj, ale narážím na zajímavé hudební kousky:-)

pátek 9. března 2012

P3: A jedu zase dolů - Den 69.

Po dvou v podstatě pohodových dnech se zase dostávám do smutna. Včerejší plánování pondělní rozlučky mě ani moc nerozhodilo - byli jsme u toho všichni. Dneska ale zase doma, opět je toho plný FB a dokonce je to zveřejněno i na streetwork.cz. Realita na mě dopadá a já zase smutním. Dopo snaha o práci, pak s věcmi na pondělní přespání do Jahody, do banky a večerní debordelizace. A hned den rychle uteče.

čtvrtek 8. března 2012

P3: Obrázek pro znalé - Den 68.

Aneb vzpomínka na druhý Jahodový tábor - první v legendárním složení GAJABĚPA:-)























Den se nese ve znamení plánování pondělní rozlučky s GA. Je nás na to mnoho, smutku se tak moc nedaří. Dokonce i padají vtipy. Pondělí bude ve zcela GAJahodovém duchu. Myslím, že se jí to bude líbit:-) Předtím ovšem zvládnout pohřeb. To bude kruté.

středa 7. března 2012

P3: Uklizený stůl - Den 67.

To smutné hezky po včerejší supervizi trvá i dnes. Troufám si říci, že jsem na tom dnes asi nejlépe. Pracovní den začínám důkladným úklidem stolu. Jen pracovní tempo je stále takové ospalé.

úterý 6. března 2012

P3: Supervize - Den 66.

Na dnešek máme naplánovanou supervizi. Domluvena byla cca před měsícem, byla by tak jako tak bez ohledu na to, co se stalo. Snažili jsem se vymyslet nějaké klientské téma, ale vše bylo tak malicherné. Dvě hodiny se bavíme o GA. Přemýšlíme o pocitech, sdělujeme svoje obavy... Je to těžké, ale očistné. V duši mám sice prázdno, ale zároveň tak nějak hezky. Zajímavé bylo supervizorovo hodnocení každého z nás - chovali a vystupovali jsme jinak než obvykle. Změnilo nás to. A mě nenapadlo, že by to mohlo navenek být nějak vidět.

















Gábi jsem si umístili na klub. Nějak jí tam potřebujeme. Je mezi vzpomínkami na potkany, ale myslím, že by jí to nijak nevadilo. Na křeslo, v kterém seděla na poradách, jsme posadili kosatku z našich vtípků. Dětem jsme ale zatrhly, aby jí říkaly Gábi. Zase, má to své meze. Tak je to jen kosatka:-)

Dětský pohled na realitu je naštěstí neuvěřitelný - vyprovázíme s Pavlem děti před klub, zastavujeme se před fotkou, děti na nás mávají a loučí se s námi "Ahoj Pavle", "Ahoj Jano", "Ahoj Gábinko" :-)

pondělí 5. března 2012

P3: V práci - Den 65.

Už od rána stažený žaludek. Pak naštěstí úleva - děti vandalství uklidily, není skoro nic poznat. Do okna byly přidány obrázky. Vypadá to tak ještě více depresivněji. Děti prostě kreslí opravdu to, co cítí, proto se postavy mračí, srdíčka pláčí...Syrové nefalšované prožívání.


















Klub funguje normálně. Dětí je tu méně, je cítit, že je i jiná atmosféra. Holky si nacvičily dvě taneční vystoupení, z čehož je jedno pro Gábi. Po té čtou básničku. S. to nezvládá a totálně jí to rozloží. Celý den před vchodem hoří svíčky.



















Markéta se poprvé od okamžiku, co jsem se o úmrtí Gábi dozvěděli, setkává s námi všemi v Jahodě. Minulý týden byla bohužel na horách. Vše tak na ní doléhá v plné tíži. To, co jsme si my odžili ve čtvrtek si odžívá dneska. Po klubu se tak scházíme v kanclu a jsem tam všichni pospolu. Pije se, hodně, ale v tomto okamžiku je to potřeba. Domů se dostávám po půlnoci a ještě mnohokrát si pouštím než jdu spát Bobby Browna. V posledních dnech spím stejně strašně blbě, tak je úplně jedno v kolik jdu spát.