úterý 31. července 2012

P3: 4. den tábora: výletní - Den 213.

Dnes byl na programu výlet do Prachovských skal. Počasí nám přálo a i etapu po návratu jsme stihli. A večer byl na obloze krásný měsíc.








pondělí 30. července 2012

P3: 3. den tábora: koupací - Den 212.

První,  na koho jsme narazili ráno na snídani, byla ona blondýna s nějakým obrýleným mladíkem. Tím se vysvětluje, proč se vrhala na Pa. Jinak, že by přišel nějaký - alespoň - náznak omluvy za své chování, to fakt ne.

Dnešním místem pobytu byla Asie. Dopoledne jsme batikovali, sluníčko začalo hřát a tak jsme se šli koupat. Byla i dofouklá trampolína, tak jí děti náležitě ozkoušeli. Večer pak běhací  hra v lese. Prostě normálně plynoucí táborový den:-)




neděle 29. července 2012

P3: 2. den tábora: vzpomínací - Den 211.

Ráno vplouváme do prvního celého dnu na táboře. Vyrábějí se cestovatelské tašky, luští se seznam cestovatelské výbavy a vytvářejí se pasy. Po obědě se jdeme podívat po okolí, hrajeme hry, ale zábavu nám překazí blížící se bouřka, která nakonec dorazí se vší parádou. Po večeři se koná první Jamajzing meeting - takový každodenní rituál, kdy se zakončuje etapová hra - kupují se jízdenky na další den, kupují se bonusy a hodnotí se den a probíhá nádoba díků.






















Večer, po uložení dětí, se smutní a vzpomíná. Gábi by dnes měla narozeniny. Vzpomínáme stylově - s pivem, sýrovými koulemi a jejím hrnečkem. Koukáme na videa z minulých táborů a vyprávíme nezapomenutelné historky. Původně smutný večer se mění v krásný vzpomínací. Vše je ale přerušeno vpádem nějaké blondýny do chatky, která si to namíří rovnou k Pa. Bě je duchaplná a rychle jí otočí a vyšoupne ven. Slečna se div nepřerazí o zábradlí a zamíří k další chatce, do které se začne dobývat, poté zkouší zamčené dveře u sociálek. Očividně je dost mimo. Po chvíli ji najdou rodiče a snaží se jí nějak uklidnit. Rozmluva je to dost hlasitá. Ona chce ale najít svého přítele (asi), který jí nějak ublížil (co jsme vyrozuměli) a chce si to s nim vyřídit. Neví, kde je, chce proto zkoušet všechny chatky. Noc tak pro nás začíná být dramatická. Děti spějí v nezamčených chatkách a opravdu nechceme, aby jim tam někdo lezl. Rodiče nakonec slečnu odvádějí. Noční les ale vydává strašidelné zvuky o kterých nevíme, zda jsou to zvířata nebo je to někdo schovávající se v lese (což by se klidně dalo po celé etudě čekat). Další hodinu proto strávíme před chatkami a hlídáme. Spát jdeme o dost později, než jsme chtěli.


sobota 28. července 2012

P3: 1. den tábora: problémový - Den 210.

Od rána stažený žaludek a nervy na pochodu. Dopoledne objevuji na telefonu SOS zprávu od jednoho rodiče, to už tuším problém, ale stále ještě doufám. Jenže po volání zpět následuje klasika - telefonní číslo je nedostupné. A situace se během další hodiny, kdy opět zkouším 2x volat nezmění. Druhá SOS zpráva přichází cca 45 minut před odjezdem. Na ní volám ihned po doručení, telefon zvoní, dlouho zvoní, ale nikdo ho nezvedá. Když to zkouším znovu po pár minutách, už je nedostupný. I druhé číslo, které máme je hluché. A to nemluvím o tom, že v přihlášce na tábor jsou uvedena jiná dvě čísla, ale ty  jsou taky nedostupná. Počet dětí, se tak zmenší na 9. I to je úspěch, nejvíc jsme jich měli zatím jen 8. Celá situace mě ale dost rozhodila a vůbec jí nechápu. Je mi to líto hlavně kvůli těm dětem - ve čtvrtek nám ještě nadšeně pomáhaly balit věci, moc se těšily. V pátek jsem si s jedním z nich psala přes FB a taky samé těšení a nedočkavost. Jaký rodič udělá to, že na poslední chvíli zruší pro děti tábor a to ještě takovýmto způsobem? Ještě stále mě prostě dost věcí překvapuje.
Zbytek předávání dětí je bez problémů. Autobus přijíždí o 5 minut později a jsou to pro mě nekonečné minuty. Cesta je v pohodě, ubytování také. Akorát paní správcová je divná, ale to, jak zjišťujeme během dalších dní, je v tomto středisku asi normální. S BĚ s radostí zjišťujeme, že máme stejné chatky  jako na prvním táboře v tomto středisku před 3 lety. Okamžitě zabíráme chatku č. 26, volíme stejný spací pořádek, jen GA postel zůstává prázdná. PA má svou chatku jen pro sebe, což využíváme k tomu, že mu tam dáváme většinu vybavení.
Po ubytování následuje tvorba pravidel s dětmi, probírání očekávání a večeře. Po ní už je úvod do etapové hry, rozdělení do týmů a první hra, v které musí týmy získat peníze na cestu z ČR do Jižní Ameriky. Jamajzing race začíná!


















Fotka dokumentační z neděle. Ze soboty mám jen 2 fotky a to jsou samé děti, to sem nechci dávat.

pátek 27. července 2012

P3: A je tu opět balení - Den 209.

Zítra je odjezd, tak na programu dnešního dne je balení a poslední dodělávky.

Zítra to vypukne

Rok se s rokem sešel a máme tu opět tábor. Přes všechny zádrhele, nervy a nepříjemnosti se zítra ukáže, zda se povedlo a odjedeme skutečně s celým počtem dětí (11), což je za ty 4 roky rekord:-) Kruh se uzavírá a my se vracíme tam, kde jsme s tradicí táborů pro Jahoďáky začínali - do Českého Ráje. Program je připraven, děti natěšené (aspoň ty s kterými jsme tento týden mluvili), někteří dospělí také a já mám trochu nervy z toho, aby vše zítra dopadlo - děti přišly všechny, měly vše co mají při odjezdu odevzdat, autobus dorazil, přežili jsme cestu a dorazili tam kam máme. Pak už to bude v pohodě, protože o program se nebojím, to vím, že máme připravené, umíme improvizovat, jsme prostě sehraný tým:-) Letos je ale všechno jiné i tím, že máme vše na triku my (nebo já). Program jsme si vždycky dělali sami, ale ty věci okolo zařizovala Gábi a my se mohli soustředit jen na programovou stránku. Letos to je všechno v naší režii, vím ale, že nás Gábi bude i tak ze shora jistit a dohlížet na to, aby vše klapalo. Večery ale budou asi smutné a vzpomínací. Hlavně ten nedělní, kdy má narozeniny. Nakoupili jsme sýrové koule, zabalili její hrníček a tak prostě bude s námi:-) Dokonce i v etapové hře, kdy jí Pavel  zahrnul do loga. To prostě musí být. Gábi, neboj, i letos jedeš na tábor s námi!


čtvrtek 26. července 2012

P3: Památník - Den 208.

PA vrátil památník, obrázkem nezklamal. To je prostě on:-)

středa 25. července 2012

P3: Přípravy vrcholí - Den 207.

Dny do odjezdu na tábor se krátí, přípravy programu vrcholí.

úterý 24. července 2012

P3: Pavoučí mříž - Den 206.

Nudnou prázdninovou jednotvárnost (málo dětí, málo rozhovorů - stále stejná témata, málo zážitků, stále stejné tváře) zpestřil úkol na zútulnění mříže ve vchodu.

pondělí 23. července 2012

P3: Mlžný den - Den 205.

A to počasím i na duši.  Dopoledne odjezd z chaty, doma nechat Matyho a pak rovnou do práce. Tam nejdříve poklidný klub, který skončil menším incidentem, který vyvrcholil příjezdem PČR. Stojím si za svým týmem, z naší strany žádná chyba nebyla. Jen jednání některých lidí je prostě nepochopitelné. Moc mě potěšilo, že se za nás postavila Ma.






neděle 22. července 2012

P3: Divá zvěř - Den 204.

Poklidný chatový den, jediným vzrůšem byl průchod kopytnatců (muflonů?) na protější stráni.


sobota 21. července 2012

P3: Takže na houby - Den 203.

Včerejší houbový nález rozhodl jasně - jdeme na houby. Je to opravdu spíše o hledání, ale něco jsme - než nás vyhnal déšť - našli. Cestou jsme dokonce potkali ježka.


pátek 20. července 2012

P3: Rostou - Den 202.

Honzi má pracovní víkend a tak využívám příležitosti a jedu znovu na chatu. Cestou od autobusu nacházíme první letošní houbu. Rostou:-)

čtvrtek 19. července 2012

P3: Nový způsob hry věž - Den 201.


Nějak se nám to letos nedaří

Po čtvrté jedeme s Jahoďáky na tábor, počtvrté řešíme stále stejné věci, letos je to ale opravdu extrémní a mě to fakt nebaví a hrozně mě to ubíjí. Stále se motáme v začarovaném kruhu a ač máme do odjezdu jen týden, tak se neustále mění děti, které jedou a nejedou. A to jsme přihlášky začali dávat na začátku března! Jenže. Tábor je z 90% dotován, děti platí jen minimální účastnický poplatek - v porovnání s cenami běžných táborů je ta částka opravdu směšná. Ale našim hlavním cílem je, aby na něj mohly jet děti, které by na žádný jiný tábor nejely - ať už z finančních důvodů nebo kvůli svému chování či špatnému navazování vrstevnických vztahů. A v tom je právě zakopaný pes. Problémové děti = problémoví rodiče, pro které není podepsaná a odevzdaná přihláška závazná, kteří neúčast dětí neoznamují, v lepším případě to vzkážou po dítěti nebo po jeho kamarádech, či nechají dítě, ať nám to napíše přes FB. Mám za sebou několik telefonických hovorů, slyšela jsem spoustu výmluv, proč nejdou peníze zaplatit dnes a spousty slibů, že budou doneseny příště. Jeden výživný telefonní rozhovor byl právě dnes. Kdybych nezavolala, tak ani nevím, že děti nejedou. Proč taky to dávat vědět, že? Vždyť byla jen odevzdaná přihláška. Opravdu jsem naštvaná. V této situaci se špatně připravuje program, když nevíme, kolik dětí ve finále bude. Zkoušíme najít nějaké jiné, třeba se to povede. Naděje vždycky je. Letos mě to ale opravdu ubíjí a já si říkám, zda to má smysl. Zda je to pro ty děti přínosné, že se nám všechny tyhle nervy a zbytečně vynaložená energie vyplatí. Zatím si říkám, že ano. Ale pomalu se vkrádá nejistota. Navíc mě ubíjí i poznání, že je opodstatněné, že tyto rodiny žijí, tak jak žijí. Prostě nespolehliví lidé nemohou mít stálé zaměstnání a slušné bydlení. Ano tyto děti nás potřebují, ale my máme jen malé možnosti, abychom změnili jejich pohled na svět. Jak vidí chovat se rodiče, tak se v budoucnu budou chovat i ony. A to mě štve možná ze všeho nejvíc. Ale jak z toho ven, to fakt nevím.

středa 18. července 2012

P3: Když necháte myš bez dozoru - Den 200.

a ta je podezřele hodná, je jasné, že bude problém. A taky byl. Moje sluchátka už sluchátky moc nejsou...

úterý 17. července 2012

P3: Vzkaz - Den 199.

Streeti si uklidili propagační materiály. Pavlovi to nedalo a napsal jim vzkaz:-)

pondělí 16. července 2012

P3: Upíří divadlo - Den 198.

jsme dnes viděli v Jahodě. Upíří tématika je stále tématem číslo 1. Předtím jsme byli s Honzim na imunobiologickém vyšetření v Podolí. Pan doktor moc příjemný. Tak uvidíme, jestli výsledky něco ukáží.

neděle 15. července 2012

P3: Nedělní pohoda - Den 197.

kdy nic nemusím, nikam nejedu a jsem tak zase chvíli doma.

sobota 14. července 2012

P3: Balení a odjezd - Den 196.

Dopoledne se balí, uklízí a čeká až odejdou děti na vlak. My pak čekáme na příjezd dodávky na odvoz zavazadel dětí a táborového vybavení. Čekání si krátíme hraním stolních her. V autě pak asi po páté za poslední 3 dny hraje nové CD Nohavici. Má táborová návštěva je u konce.

Aktuálně: Zase na chvíli doma

Blog se mi zasekl v půlce června, nějak se mi nedostává času na doplňování. Může za to i to, že příspěvky z dovolené zaberou mnohem více času než ty všednodenní a vše tak přibývá mnohem pomaleji. Dnes jsem po 14 dnech (s jednodenní přestávkou) zase zakotvila doma. Užívala jsem si dovolenou na chatě a pak jsem na 4 dny jela za skautíky na tábor. Letos je to druhý rok, co už nejsem skautskou vedoucí. Kapacitně jsem prostě na 2 tábory za léto neměla a ten "pracovní" je pro mě důležitější. A tak jsem s těžkým srdcem ale s pocitem veliké úlevy učinila rozhodnutí, že se skauty na tábor jen na pár dní na návštěvu, během které se jim budu snažit co nejvíce pomoci. Nějak to letošní léto má  nějaký velký spád, kdy všechno hrozně rychle letí - dovolená, 14 dní v práci, dovolená a teď zase na 14 dní do práce. Čeká nás vymýšlení programu na tábor a pak týden s dětmi v Českém Ráji.  No, mám takový pocit, že další 3 týdny utečou zase hrozně rychle:-) Budu se snažit postupně blog doplnit, aby nebyl měsíc pozadu. Jak rychle se mi to povede, toť otázka:-)

pátek 13. července 2012

P3: Tábor finišuje - Den 195.

Poslední celý táborový den a tak vše finišuje - etapová hra (Pevnost Boyard), předávají se odměny a koná se závěrečný a zároveň i slibový táborový oheň. Děti jdou spát později a vedoucí pak ještě chystají fotky, aby děti při odjezdu mohly dostat DVD s fotkami.























čtvrtek 12. července 2012

P3: Táborový den - Den 194.

Po velmi chladné noci (dlouho už jsem nespala pod stanem a můj superspacák už má také očividně to nejlepší za sebou) přišel sice chladnější, ale slunečný den. A na táboře se rozběhl obvyklý táborový den.