úterý 31. ledna 2017

P8: Den 31.

A zase nasněžilo. Hurá si jít užít sníh :-)


pondělí 30. ledna 2017

neděle 29. ledna 2017

sobota 28. ledna 2017

P8: Den 28.

Dopoledne uklízíme a po obědě přicházejí Honziho rodiče. Pohodové odpoledne a my máme taky zase jednu společnou fotku. Večeřovou :-)

Jo a po obědě se byli kluci ostříhat:-)


pátek 27. ledna 2017

P8: Den 27.

Pátek, doma, s Toníkem ♥ Hrajeme si, tvoříme, vaříme a pečeme. Tentokrát Pařížský flan s jablky.



čtvrtek 26. ledna 2017

P8: Den 26.

Klasický čtvrtek - dopoledne dílničky - hodně dětí, Toník hodně roztěkaný. Odpoledne, až přišel Honzi z práce, vzal Toníka ven. Já si dopřála odpočinek. Večer hrátky s foťákem v posteli:-)


středa 25. ledna 2017

P8: Den 25.

Den D. Ráno si nervózně volám do Iscare, zda se nám naše embryo rozmrazilo - rozmrazilo, ale mám si zavolat ještě za půl hodiny, zda se vyvíjí. Nervózních 30 minut, druhý telefon, dobrá zpráva a domluva, kdy máme přijet. Volám mamce, ta si přijede pro Toníka a pomalu se chystáme. V Iscare vše v pohodě a kolem druhé už jsme zase doma. Teď už je to na našem mrazáčkovi, zda bude chtít u mě zůstat. Doufám, že ano. Odpoledne si jedeme pro Toníka, ten dostal pochvalu, že byl skvělý a krásně sám obědval a zbytek dne odpočinek doma. 


úterý 24. ledna 2017

P8: Den 24.

U rodičů.


pondělí 23. ledna 2017

Tady je Toníkovo!

Toník má už také svůj blog. Nebo vlastně ho mám já, aby to tady bylo opravdu jako naše kronika a zbytečně jsem to nezahlcovala nedůležitými fotkami. Protože ale mě baví vše dokumentovat a hledat a zkoušet různé věci s Toníkem a pak mi přijde škoda to mít pouze ve foťáku, založila jsem blog, kde toto vše bude. Najdete tam námi vyzkoušené nápady na aktivity, tvoření, recepty a knihy. Takže klidně pojďte dál, rádi vás u Toníka přivítáme. Doufám, že se vám tam bude líbit:-)




P8: Den 23.

Dopoledne u nás babička, což využívám k tomu, že převlékám peřiny a luxuji celý byt. Odpoledne pak na cvičení.


neděle 22. ledna 2017

P8: Den 22.

Neděle doma. Od včerejška beru Utrogestan. Jsem protivná a děsně unavená. Toník také střídá světlé a horší chvilky. Ta radost z toho, že jsme všichni spolu doma je občas prostě neukočírovatelná. Honzi po obědě jde zkracovat stoličku pro Toníka, aby mi mohl bezpečněji pomáhat u vaření. Jsem ráda, jen jsem nečekala, že to bude akce na 2,5 hodiny. Takže zase většinu odpoledne s Toníkem sama. K tomu moje nenálada a splín je na světě. Pomalu se pak rozpustí na procházce venku. Dnes prostě jako na houpačce. Doma mám své soukromé jaro :-)




sobota 21. ledna 2017

P8: Den 21.

Nejdříve úklid doma, pak zbytek dne u Honziho rodičů. Byl tam na hlídání hafík, Toník přešťastný. Večer pak domů.


pátek 20. ledna 2017

P8: Den 20.

Na návštěv u M. a holek. Cestou jsme se kochali zimním Botičem. Domů si Toník půjčil auta s hákem a samostatné háky na duplo. Radost obrovská. Tašku s poklady měl během cesty hezky u sebe ve fusaku. Cestou domů jsme se potkali s babičkou a byla ještě chvíli u nás.


čtvrtek 19. ledna 2017

P8: Den 19.

Aktivní den. Dopoledne dílničky, z nich cestou domů rychlý nákup. Během oběda dostávám sms, že domluvené odpolední setkání se ruší. Nevadí. Zatímco Toník spí, připravuji pro Toníka nějaké nové aktivity. Něco hned odpo zkoušíme. Toník nechce jít ven, což mi ani nevadí, je tam opravdu vlezlá zima. Takže si hrajeme, pečeme sušenky z červené řepy, vaříme oběd na zítra na návštěvu, tvoříme z modelíny, čteme a prostě užíváme si, že jsme spolu doma :-) Honzi zase dvanáctku, takže dorazil až před osmou. Dali jsme spát Toníka a ještě dodělával něco do práce, pak do Kauflandu pro plíny. No, moc jsme si ten společný večer neužili. Těším se na víkend.


středa 18. ledna 2017

P8: Den 18.

Návštěva včera večer byla moc fajn, vlastně skončila až už dnes. Ráno proto bylo trochu horší, naštěstí Toník vstával až po sedmé. To Honzi se vstáváním do práce na tom byl o dost hůře.

Dnešek byl už pár dní naplánován, vše souviselo se vším a jak to tak bývá, hned ráno bylo jasné, že to bude jinak. Hned ráno nepřijatý hovor z Iscare - zda nemohu přijít jindy nebo dopoledne. No, jindy to prostě nejde, dopoledne jsme nakonec dali, ale jako neodpustila jsem si povzdech, že to pro mě není úplně jednoduché - na odpoledne domluvené hlídání, Honzi vše zařízené v práci a pak stačí jeden telefon a můžeme začít plánovat nanovo. Hlavně z našich 3 návštěv v posledním čtvrt roce je to podruhé. To už začíná být trochu nepříjemné. Člověk by asi od soukromého zdravotnického zařízení čekal trochu něco jiného, byť chápu, že doktoři jsou také lidi a mohou onemocnět. Jen mi tam prostě chybělo nějaké "promiňte" nebo "omlouváme se za komplikace". A o tom je ta moje momentální nespokojenost.

Ale dopadlo to dobře, Honzi si to v práci zařídil, jen máma už mezitím vyrazila někam na nákupy a samozřejmě bez mobilu a tak jsme Toníka brali sebou. Honzi s ním čekal v čekárně a naštěstí jsem v podstatě hned šla na řadu. Za týden den D. Tfuj. Tfuj.

Povedlo se domluvené odpoledne s B. a malým roztomilým miminkem J. Bylo milé se zase vidět a popovídat si:-) Jen jsem tam nebyla vysazena cestou, ale projela jsem se hezky z domova MHD. Což taky mělo něco do sebe. Toník byl mezitím doma s tátou a babičkou a pak mě s Honzim vyzvedli. Večer pak injekce Ovitrelle a poměrně brzy do hajan.



úterý 17. ledna 2017

P8: Den 17.

Vstávačka v 6:15 a to jsem už nějakou dobu o Toníkovi věděla. Dlouhý den. Zase se ráno chvíli užili s tátou. Dopoledne v činorodém duchu. Snažím se uklízet, bo večer čekám návštěvu. Toník prohlíží naše poklady ve skříni. Vytvářím jednoduchou a rychlo aktivitu na přiřazování barev, peču banánové muffiny, které jsou ve finále neservírovatelné, chystám oběd a pak jdeme ven. Toník nadšen. Všude spousta sněhu, který se dá jíst. Snažím se neřešit, byť mi to vadí. A teď Toník spí a já jdu zase něco poklidit.


pondělí 16. ledna 2017

P8: Den 16.

Pondělí. Toník pokračuje ve stávání kolem půl sedmé. Má to jedinou výhodu - vidí se ráno s Honzim než ten jde do práce. Klasický pondělní program. Přišla za námi babička. Šli s Toníkem asi na 3/4 hodiny ven - já volný čas provařila a prouklízela. Za to Toníkův poobědový spánek jsem pojala jako čas pro sebe:-) Odpoledne cvičení - zase jsme vyrazili bez kočárku - trochu nervy, abychom to stíhali, ale poprvé celou cestu ušel Toník sám. Cvičení dnes super - trochu ignorace rozcvičky, ale jinak se snažil, běhal a dělal hopy :-) Přišel tam za námi táta, Toník spokojen. Večer jsem odpadla v deset, nějak mě ten den zmohl:-) A venku krásně sněžilo a sněžilo!



neděle 15. ledna 2017

P8: Den 15.

Ještě včera večer jsem se pustila do výroby kočičky, abych využila nalepené papíry na podlaze v předsíni, na kterých kluci malovali garáž. Dopoledne jsme tak zahájili výtvarnem a kočička nám teď zdobí síť v obýváku. Líbí se mi moc. Honzi dal péct maso, u brambor jsme se prostřídali. Toník dopoledne pár vztekacích scén. Kluci pak spolu ven a já si barvit hlavu. Po Toníkově spaní přesun k Honziho rodičům, kde se uskutečnilo ze včera přesunuté setkání i s mými rodiči. Hezké a milé to bylo. Toník řádil a bavil:-)



sobota 14. ledna 2017

P8: Den 14.

Plány dopoledne vzaly za své, bylo nutné rychle vyměnit naplánované sobotní aktivity za nedělní. A tak dopoledne jsme si to tady tak spolu užívali - kluci malovali tunel k vláčkodráze, já prala, myla nádobí a tak a odpoledne jsme se do toho pustili. Vánoce definitivně uklizeny. Stihli jsme to ještě během Toníkova spaní. Vyčlenila jsem na vše velkou krabici a skončila na stěně v obýváku. A pak jsme sundavali, utírali, přerovnávali, přendavali, vyhazovali. Výsledek je ten, že je tu sice vizuálně ještě větší bordel než před akcí, ale ve skříni se na mě smějí volné police. Takže vše dorovnat spolu s knihovnou a zase to tu bude o kousek hezčí a přehlednější. K večeru se projít ven a nakoupit. Toník zase řádil v loužích, po příchodu šla kombinéza rovnou do pračky.


pátek 13. ledna 2017

P8: Den 13.

Honzi po dvanáctkách konečně doma. Toník si ho asi chtěl náležitě užít a vstával už v půl sedmé. Dopoledne Ikea. Tedy s Toníkem opravdu zážitek. Je to fakt neřízená střela :-) Unavil se tak, že doma ani nechtěl obědvat, jen chtěl mlíko:-) Odpoledne jsme tu montovali nakoupené věci. V našem bytečku neustále bojujeme s úložným prostorem přímo úměrně s tím, jak rostou Toníkovi hračky. Do obývací stěny jsme tak dokoupili poličku na Toníkovi knížky. vláčkodráha si zasloužila svůj box a duplo se přestěhovalo do většího boxu. Ještě jsme pořídili schůdky do kuchyně na Toníkovo vaření, ale je potřeba jim ještě trochu říznout nohy. Pak ještě vše tu probrat, přebrat a srovnat a bude to dokonalé:-)





čtvrtek 12. ledna 2017

P8: Den 12.

Ráno na dílničky. Aktivity docela dělal, úklid vůbec. I tak jsem se rozhodla pokračovat i v dalším pololetí. Hlavně kvůli Toníkovi, který tam prý chce chodit. Já sama k tomu mám dost výhrad. Nu uvidíme. Cestou domů nákup, bo našemu mlíkumilu praskla savička na lahvi. Odpoledne přišla babička, čehož jsem využila a uvařila oběd na zítra. Cestou na nákup si Toník užíval probíhání loužemi. Byl úplně happy a nohavice přes boty se daly ždímat.


středa 11. ledna 2017

P8: Den 11.

Aktivní středa. Dopoledne rychlotvoření - stříhání a lepení papíru a vyrábění "vloček" na naší síť. Toník nastříhal proužky asi na 2 vločky, ale všechny poctivě slepil. Večer se mi povedlo sundat ze sítě vánoční výzdobu a vločky tam nandat. Je to taková rychlovka, aby to tady nebylo tak prázdné. Po tvoření sbalení se a odchod k rodičům. Vůbec se mi do toho mrazu nechtělo. Odpoledne cesta domů přes Lidl a pak procházka kolem jeřábu. Toník řádil ve sněhu. Na chodbě pak tváří narazil do železného žebříku, který tam je opřený. To byla rána. Má na tváři pěknou modřinu, ale jinak v pohodě. Uff.



úterý 10. ledna 2017

P8: Den 10.

Upřímně říkám, že bych nechtěla být maminkou samoživitelkou. Tyhle Honziho denní dvanáctky mě fakt ničej. A to jsem sama byla jen dneska. Večer už je to hodně dlouhé, nervy už nejsou tak pružné a tak ujedou a mě je to pak moc líto. Což je ale asi naprosto normální, Toník prostě v některých situacích fakt umí:-) Z toho plyne jediné, že jsem moc vděčná za mého skvělého Honziho a taky za mou mamku a děkuji jim, že je mám:-)

A dneska? Ráno úspěch - Toník chtěl mlíko až v 7:15 a já se vzbudila až na Honziho budík v šest, takže jsem si dala skoro 7 hodin spánku v kuse. To už se mi dlouho nepovedlo. A že to bodlo!:-) Hned zkraje dopoledne jsem uvařila oběd, abychom mohli jít ještě před ním na hodinu ven. Toník chtěl jít do lesopark k vláčku. Většinu cesty šel, boby máme sebou jen jako kulisu - asi, že se mají v zimě ven brát:-) Z kopce jezdit odmítá, jako přibližovadlo je čas od času vezme na milost. Celou cestu zpět jsem poslouchala ňamy, ňamy. Asi mu sníh, co jedl nestačil (tohle mi taky vadí, ale jedla jsem ho taky, s tím asi nic nenadělám). Odpoledne chtěl Toník zůstat doma. Tak jsem pekli. Nervy tekly. Hráli si s duplem, blbli, četli, povídali si, no a prostě užívali si sebe navzájem. Honzi dnes přišel už po půl osmé. Opět boj s čištěním zubů. Ach jo. A pak večer povídání s Honzim.

Jsem unešena z Toníkova brebentění. Slovní zásoba stále nic moc, Toník neřekne a neřekne, za  to bravurně ovládá slova typu pumpa, jeřáb, hák, stativ apod. Ale konečně už spojuje slova a tvoří Toníkovské věty. Je super poslouchat, jak běhá z pokoje do pokoje a mumlá "Tady tma, tady tma není" podle toho, kde se svítí a kde ne. Dopoledne mi asi 3x řekl "dík, mami" když jsem mu něco podala nebo s něčím pomohla. To se  tak hezky poslouchalo ♥ Je to prostě naše láska největší ♥



pondělí 9. ledna 2017

P8: Den 9.

Honzi na denní dvanáctce, za námi přišla babička. Dopoledne vzala Toníka ven, odpoledne jsme pak spolu čekali na odečítací servis. Kvůli tomu jsme nešli ani na cvičení. Nu, trochu se to protáhlo, já už pak dost nevrlá, ale nakonec jsme stihli i nakoupit a trochu si ještě užít sněhu. K večeři jsem prvně pro Toníka uvařila brokolicovou polévku. Jako, tvářil se na to tedy dost zvláštně, ale ve finále snědl skoro celou porci. Super :-)


neděle 8. ledna 2017

P8: Den 8.

Doma. Kluci byli dopoledne spolu venku užít si sněhu. Toníkova klasika - sníh miluje, boby chce vzít sebou ven, v lepším případě se nechá na nich někam přiblížit - ale to se mu musí chtít, bobovat odmítá :-) Odpoledne druhé sněhové kole tentokrát v plném počtu. K večeři udělal Honzi vynikající palačinky. Obr vláčkodráha v minibytě :-)





sobota 7. ledna 2017

P8: Den 7.

U Honziho rodičů. Honziho tatínek slaví narozeniny. A večer krásně sněží:-)



pátek 6. ledna 2017

P8: Den 6.

Honzi měl dnes jít opět na výstavu, ale včera se vrátil totálně bez hlasu. A tak raději dnes zůstal doma. Ono vykládat trámy a nosit je do stodoly v tomhle mrazu by pro hlasivky a dýchací cesty moc dobré nebylo. Já jsem s Toníkem a mamkou šla nakoupit do Kauflandu. Vzali jsme zase vyvětrat kočárek - tam se Toník vezl, zpátky chtěl jít sám. Užíval si každý větší kus sněhu, běhal, válel se ve sněhu, házel ho po nás :-) Naprosto spokojen. My s mamkou už trochu méně - byla prostě zima. Po půl hodině jsem ho nakonec dala zpátky do kočárku, protože tímhle tempem by to domů bylo ještě dalších 15 minut a to bych prostě už nedala. Odpoledne jsme šli ven ještě jednou. Toník chtěl vzít boby, nasedl na ně asi 4 metry před vchodem při cestě zpět:-) K večeři jsme uvařili kuřecí polévku a Toník byl k nedokrmení. Pořád chtěl přidávat :-) Před spaním ještě rychle připravit a upéct vrtule z listového těsta na zítřejší oslavu.




čtvrtek 5. ledna 2017

P8: Den 5.

K rodičům. Honzi pomáhá likvidovat vánoční výstavu. Brali jsme sebou boby, že u rodičů za panelákem budeme s Toníkem chvíli bobovat. Nu, chvíle to byla opravdu krátká. Tam se nechal Toník na bobech v pohodě odvézt, ale z kopce se nechal svézt asi 5x a to ještě s protesty. Jízda dolů se mu líbila, ale nechtěl se nechávat vytáhnout nahoru, nechtěl jít ani po svých, posléze se zvedl, že už jdeme k bábě. Zimní sporty zatím nic moc:-)




středa 4. ledna 2017

P8: Den 4.

Doma, Honzi v práci. Měli jsme ze včera vařeno, tak byl dopoledne čas na různé aktivity a úkoly a konečně jsme vyzkoušeli Moji první hru, kterou Toník dostal k Vánocům. Hráli jsme jí během dne dokonce 2x. Nevydrží jí dohrát do konce, ale vypadá, že se mu líbí. Nejvíc tedy házení kostkou:-) Byli jsme i venku, vítr ledový, Toník spokojen, máma vymrzlá. Odpoledne úklid, pak přišel Honzi z práce a po něm moji rodiče.


úterý 3. ledna 2017

P8: Den 3.

Dneska krušnější ráno. Toník se v 5:19 vzbudil na mléko, to si vypil, ale nepovedlo se mu už nějak kvalitně (nebo v podstatě vůbec) usnout. Převaloval se v postýlce do půl sedmé, kdy se vstávalo. Já samozřejmě nespala s ním. Takže dnešní rozjezd hodně unavený a pomalý. Nepřidalo k tomu ani Toníko neee ohledně mého dnešního vaření. Rýžová kaše s hruškou k snídani vzbudila nulový úspěch, rizoto s dýní, cuketou a masem na tom bylo lépe jen o trochu. Toho aspoň tedy půlku snědl, ale tvářil se u toho dost zoufale. Tuším, že ani odpolední svačina v podobě banánu s avokádem mu jídelní náladu nezpraví. Vánoce jsou v nějakých zažitých stravovacích návycích dost rušivým elementem. Dopoledne tak doma - potřebovala jsem uvařit a vyprat další pračku. Odpoledne snad ven.


pondělí 2. ledna 2017

P8: Den 2.

Všední novoroční den. Čeká nás změna - Honziho pracovní zařazení se pomalu mění ze směnného na normální provoze. Teď to ještě 3 měsíce bude pelmel, ale pomalu si musíme zvykat, že po-pá bude přes den v práci, volné víkendy a žádné noční. No uvidíme, zatím jsme z toho oba dost nesví. Dnes tedy Honzi v práci, za námi na dopoledne babička. Toník takový celý unavenější -  asi dolehla únava ze včerejší dlouhé procházky, tak ani nejdou s babi ven. Já v mezi čase luxuji, myji nádobí, dávám prát a věším prádlo. Po spaní řešíme zda jít či nejít cvičit. Nakonec jdeme, poprvé bez kočárku a stíháme, byť tedy jsem měla dost nervy, protože Toník se kochal sněhem. Po cvičení nám naproti přišel Honzi, cesta domů nekonečná - Toník shrnoval sníh z každého auta, které jsme potkali. A že to byla v podstatě šňůra zaparkovaných aut:-) Ještě nákup a ve 3/4 na sedm konečně doma. Měla jsem toho dost.



neděle 1. ledna 2017

P8: Den 1.

Po osmé znovu od jedničky.

Honzi dopoledne spal po noční. S Toníkem jsme se tak snažili dostat do našeho obvyklého režimu. Něco se povedlo, něco šlo ztuha. Uvařena k obědu čočka. Toníkovi nejela. Odpoledne po spaní jsme vyrazili ven. Oblečení a vypravení se v rekordním čase. Venku Toník nasadil tempo a šel a šel a šel. Dobrou 3/4 hodinu v kuse. S malými pauzičkami na mé focení. Často jsem ale kluky musela dobíhat, jaké nasadil Toník tempo:-) Dole u přehrady trochu krize, bo chtěl jít na úplně jinou stranu, než jsme potřebovali. Nakonec ukecán na kačenky. Doufala jsem, že tam budou a opatrně připravovala půdu pro to, že taky tam být nemusí. Byly. Radost veliká. Zbytek cesty se pak už nesl u Honziho na ramenou. Doma pak Toník řádil jak černá ruka. Vůbec na něm nebyla znát nějaká únava. Za to rodiče by šli hned spát:-)