středa 30. září 2015

P6: Den 273.

Ty noci, ty mě jednou zničej. Každý den jdu spát s tím, že dnes bude lépe a vesměs je to stejné jako vždy. Když se mi povede odstranit jeden problém, proč Toník v noci spí blbě, přidá se nějaký jiný. Takhle jsme vychytali bolení bříška po příliš (na Toníka) husté kaši, pak ale přišly horečky, do toho už dlouho zuby a já tak za dobrou noc beru tu, když se budí po 2 hodinách. Né že by byl nějaký výtečný spáč, ale v noci se budil 3x, což mi sice tenkrát také moc nevyhovovalo, ale teď bych za to byla vděčná. Dnes se prvně vzbudil už v deset, pak o půlnoci a pak to jelo snad po hodině (jednou tam ještě jedna skoro dvouhodinovka byla). Od 3/4 na šest v podstatě nespal - vždy dlouhé uspávání, pak spaní 10 minut a opět vzhůru. Já jsem odmítala už vstávat, protože bylo vidět, že by fakt ještě spinkal, ale prostě mu to nešlo. Nakonec mi vytuhnul před sedmou u mě v posteli a spal do půl osmé. Já skoro ne, protože jsem měla strach, že když usnu a Toník se vzbudí, tak mi spadne z postele. Přece jen u mě běžně nespí a v postýlce po probuzení si rovnou stoupá. Ráno jsme pak totálně mrtvá odhalila problém - prořízla se mu horní jednička. To se pak nedivim, že ta noc byla taková, protože do toho má čerstvě prořízlou jednu dvojku a druhá už je prořízlá déle a teď zdárně roste. Ani bych se nedivila, kdyby zároveň rostla i druhá jednička. No, jsem zvědavá na dnešní noc.

Přes den u rodičů, kde jsem po obědě šla spát s Toníčkem, to jinak nešlo.

Jinak byl dnes Toník fajnový a klasicky úžasný:-)

Fotky jen z mobilu .- ve svém křesílku a s nejvěrnějšími kámoši - křupkou a sloníkem.





úterý 29. září 2015

P6: Den 272.

Večerní západ slunce. Kluci byli dnes na plavání, opět spokojenost na obou stranách. Je moc krásné vidět, jak se vrací Honzi spokojený a jak si ty soukromé chvíle s Toníčkem užívá:-)


pondělí 28. září 2015

P6: Den 271.

U Honziho rodičů.


neděle 27. září 2015

P6: Den 270.

Neděle doma.


sobota 26. září 2015

P6: Den 269.

Po dlouhé době kultura. Mámě jsme totiž k narozeninám  nadělili lístek na muzikál Mýdlový princ a protože by sama nešla, druhý lístek byl můj. Ukázalo se, že víkendové odpolední představení jsou pro nás ideální. Já Toníka naobědvala, nakojila a hurá do divadla. Honzi ho pak uspal, zapařil si na kompu, zatímco dítě spalo a pak ho nasvačil a jeli spolu vyzvednout lístky pro změnu jeho kulturu. A já se vrátila domů na večeři a pak večerní kojení a uspávání. Ideál. Toník byl hodný a já si to užila. Muzikál se mi totiž moc líbil.


pátek 25. září 2015

P6: Den 268.

A foto opět z parku - tentokrát jsem šla opět k rodičům. Jen škoda, že v kočárku moc dlouho Toník nespí. Baví mě koukat na stromy a číst si. Doma v postýlce spí mnohem déle. Jenže to jsem zase na kompu nebo dělám akutní věci a na čtení se nedostává. Jen tedy pokorně musím přiznat, že knihu jsem v ruce neměla už dost dlouho. Čtu jen Maminku. I tak je zázrak, když dám celé číslo. Aktuálně mám rozečtená asi tři poslední čísla.


čtvrtek 24. září 2015

P6: Den 267.

Návštěva u M. a holek. Předtím chvíle posezení v parku a čekání na vyspání se Toníčka. Pozdrav podzimu, který na mě čekal na lavičce.


středa 23. září 2015

P6: Den 266.

Deštivo, nevlídno, prý akorát čas na čtení:-)


úterý 22. září 2015

P6: Den 265.

Cyklovýlet. Prvních ujetých 10 km. Přece jen Toník ještě nesedí, tak zatím jezdí v autosedačce, tak ho v ní nechci nechávat moc dlouho. Výlet se mu asi líbil - usnul. Víc času než samotné ježdění zabralo chystání, ale to do jara ještě vyladíme:-)


pondělí 21. září 2015

P6: Den 264.

U rodičů. Foto z dopoledne v parku, kde jsem čekala, až se Toník vyspí.


neděle 20. září 2015

P6: Den 263.

Moc jsem si chtěla vymalovávat, Honzi mi je sehnal :-)


sobota 19. září 2015

P6: Den 262.

Tak nám nový bezbariérový přechod nevydržel ani týden a už je opravován.

pátek 18. září 2015

P6: Den 261.

A je to tu, první postavení u nábytku!



čtvrtek 17. září 2015

středa 16. září 2015

P6: Den 259.

Večeře - chleba s lučinou, to je ale dobrota!



úterý 15. září 2015

P6: Den 258.

Užíváme si, že máme tátu doma. Na plavání Toník nemůže, ale to mu nijak nevadí. Odpoledne si krásně čte s babičkou. A já stíhám tak vytřít celý byt. Byli spolu kouzelní:-)




pondělí 14. září 2015

P6: Den 257.

Měla jsem volat doktorce ohledně toho, jak to s Toníkem vypadá. Potvrdila, že jde o šestou dětskou nemoc. Vyrážka se nijak neléčí, zmizí sama. Toníkovi dopřát klidový režim (jak nemá teploty, řádí jako obvykle), což znamená zrušit plavání.

Večer nás čekal pohled z okna zalitý sluncem.



neděle 13. září 2015

P6: Den 256.

Toník už, co se týče teploty, úplně ok. Večer se mu objevila na bříšku a zádech drobná vyrážka. Jak pravil strýček Google - prý šestá dětská nemoc. Hm, takže ta horečka nebyla od zubů. S touto variantou jsem ale počítala. Přeci jen v dnešní internetové době se člověk neubrání tomu, aby googlil.
Odpoledne návštěva prarodičů. Půjčili nám vodní vysavač, tak ho museli chlapy důkladně prozkoumat.


sobota 12. září 2015

P6: Den 255.

Dnešek o poznání lepší. Odpoledne tu byla za Toníčkem babička s dědou. Toník byl hodně mazlivý. Přece jen ještě není ok, i když už vypadal lépe a i teplota se držela jen lehce zvýšená. Na noc ale přece jen ještě dostal Panadol, to jsem naměřila 38, tak aby se vyspal. No, to se nestalo, bo jsme zase kus noci bojovaly s prdama. Furt prostě něco:-)


pátek 11. září 2015

P6: Den 254.

Noční teplota rozhoduje o tom, že se ráno vydáváme k doktorce. Ta na Toníkovi nic neshledává, pro jistotu mu bere CRP, to je v normě, tak vše končí verdiktem zuby. S tím jsem počítala, ale vzhledem k tomu, že je před námi víkend, byla jsem raději, že Toníka prohlédla. Máme zavolat, jak se vše vyvíjí. Tak uvidíme.
Ač s teplotou, tak pln energie. Už minulý týden se Toníkovi povedlo urvat kus zdi, když přišel na to, že rohová lišta je u země uvolněná. Stačilo za ní jen vzít a bylo to. Dnes se mu povedlo díru ještě zvětšit, když za ní vzal podruhé. Asi to bude muset Honzi co nejdříve opravit, protože pro Toníka je to momentálně nejlákavější objekt v bytě.


čtvrtek 10. září 2015

P6: Den 253.

Den poznamenaný tím, že Toníkovi není dobře, byť je poměrně akční a přes den spí ještě méně než obvykle. Ale jídlu moc nedá, tak přes den více kojíme. Odpoledne má jen lehce zvýšenou teplotu, jde tak spát bez léků. Za tři hodiny se budí zase hořící - 38,8. Lékům se moc nechce zabrat, nakonec tak dojde na chlazení vodou, když se dostaneme na 39,2. Pak naštěstí už usíná.


středa 9. září 2015

P6: Den 252.

Dnes se den moc nevyvedl. Už od dopoledne byl Toníček lehce teplejší, odpoledne pak dostal Nurofen, protože teplota se vyšplhala přes 38. Žádný kašel, žádná rýma. Usoudila jsem, že je to od zubů. Jedna horní dvojka je už prořízlá, ale nevyrostlá, druhá se klube. Vzhledem k tomu, že jako první by měly lézt jedničky, bojím se, že se nenápadně klubou i ty. K tomu byl extrémně mazlivý a tulivý. Nemohla jsem se bez něj nikam hnout. Teplota klesla, šel spát bez léků a bez teploty. Já šla lehce po osmé také. Vzbudila jsem se po jedenácté a Toník hořel - 39. Léky, kojení, neklidné spaní. Kontrolní měření, uff nestoupá, trošku klesla, znovu kojení a spaní. Ovšem na zítřek jsme zvědavá.

Z dopoledního hraní s tátou.

úterý 8. září 2015

P6: Den 251.

Honzi a jeho "tatutární" den, jak si ho nazval. Dnes byl poprvé s Toníčkem na plavání. A přišel nadšen. Toníčkovi se to asi také líbilo. Ani nestačili dojít domů a cestou usnul. Takže místo oběda procházka v parku. Toho se muselo využít. Toníček hezky spinkal a my si užili, že jsme venku. Jinak by nám hodinové procházení neprošlo. To by se pán moc nudil:-)

Jedno procházkové foto.


pondělí 7. září 2015

P6: Den 250.

Dopoledne přišla na chvíli mamka. Hrála si s Toníčkem a já mohla vařit. Dnes poprvé pořádné jídlo pro Toníčka. Né  že bych mu nevařila, byť tedy nejčastěji něco uvařím a smíchám to se skleničkou, kterou tak má na 2x, ale dnes poprvé to byl opravdový vývar. A jak si na polívčičce pomlaskával:-)
Odpoledne pak dorazila máma i s tátou. Honzi dnes v práci na denní.

Toník a jeho skříňka - miluje jí otevírat, jen dnes tam zapomínal prstíčky.


neděle 6. září 2015

P6: Den 249.

Domácí uklízecí neděle. Honzi makal, já se snažila taky, ale dopadla na mě nějaká unavená krize, takže hlavním dnešním makáčem byl Honzi. I ven jsme na chvíli zašli. Jen na chvilku. Toníka to totiž v kočárku hrozně nebaví.


sobota 5. září 2015

P6: Den 248.

Oběd a odpoledne u našich. Příjemný den. Toník se houpal na houpačce a velmi dlouho si vydržel hrát s klíčem od obývací stěny. Až mu táta našel klíč jiný, aby jim tenhle neztratil:-)


pátek 4. září 2015

P6: Den 247.

Pomalu už začínáme přemýšlet nad Toníkovou oslavou narozenin. Vím, že mu chci udělat dort. Zatím si ho budu moci udělat podle sebe, tak toho chci využít:-) Tak jsem musela lehce potrénovat s marcipánem a pustila jsem se do potahovaných cupcaků. Jen na dva mi už marcipán nevystačil. Zítra totiž jdeme k rodičům a trochu se tam budou slavit Honziho a tátovi narozeniny. Táta tedy o oslavu nestojí, ale něčím dobrým na zub nepohrdne:-)
Na odpoledne jsme jeli k Honziho rodičům. Cesta byla hodně náročná. Toníka hrozně moc nebavila. A to jsme jeli vždy jen max 30 minut. Čeká nás cesta do Františkových lázní. To bude teprve hukot!


čtvrtek 3. září 2015

P6: Den 246.

Dnes mírně náročný den už od noci. Ve čtvrt na dvě se Toník vzbudil s křikem a v první chvíli nechtěl vůbec nic a jen řval. Posléze se uklidnil, napil se a dobrou čtvrt hodinu jsem ho zase uhoupávala. Spánek měl ale tak neklidný, že nemělo cenu ani chodit spát, protože stejně se situace po chvíli zase opakovala. Nakonec to vypadalo na prdy, které nám znepříjemnily dobrou noční hodinu a půl. Ráno se pak vzbudil ve čtvrt na šest,  podruhé v šest, kdy jsem ho ještě uhoupala a definitivně vstával v půl sedmé. Vyspale jsem se fakt necítila a od první chvíle jsem se těšila na kafe.

Toník na tom nebyl o moc lépe a už od půl deváté dával dost najevo, že chce spát. Rychle jsem se pobalili a vyrazili ven. V parku jsem si poseděla hezky na lavičce, zkontrolovala co kde nového a hlavně přečetla pár stránek v časopise. K tomu občas opět udrncala Toníka, protože tu mu vadila hlasitá sojka, tu bavící se procházející se lidé apod. Pak už jen cesta pěšky k M a holkám. Většinu cesty prospal.

Ani přes hodinu trvající spánek Toníkovi na náladě nepřidal. Vadil mu jakýkoliv hlasitý a pronikavý zvuk, který holky vydávaly. Prvně se rozeřval ještě přede dveřmi, kdy jedna spadla a začala brečet. Tak to šlo celou dobu, co byly holky vzhůru. Xkrát jsem ho měla v náručí a utěšovala. Brečení dětí mu vadí už dlouho, ale minulý týden dával holky s přehledem, tak nevím, proč mu to dnes tak vadilo. Jediná doba klidu nastala, když spaly holky a posléze Toník.

Poobědová návštěvní část byla o poznání náročnější. Holky se totiž naučily lézt na gauč. Nejprve tam vylezla jedna, druhá pak vše vztekle zkoušela tak dlouho, dokud se jí to nepovedlo také. Nemohla zůstat za ségrou pozadu. Jako mazec, když pohledem kontrolujete Toníka na zemi a jednou rukou chytáte jednu a druhou rukou druhou na gauči. Do toho si ještě starší chce povídat, prohlížet knížky či stavět ze stavebnice. Obdivuji M - mít mezi dětmi věkový rozdíl rok a tři čtvrtě, přičemž druhorozená jsou dvojčata, to je něco.

Po třetí si pro nás přijel Honzi, chvíli jsme ještě pobyli a ve čtyři alou domů. Toníkova protivnost přetrvávala, tak jsem poprosila o hlídání a prchla na nákup. Ta půl hodina prospěla nám všem. Honzi si domluvil, že pojede do práce o chvíli později, takže ta půlhodina do koupání pak utekla jako voda. Koupání bylo rychlé - několikrát jsem mu vrátila zpátky špunt, který vytáhl, až už mě to nebavilo a nechala mu vodu vytéct. Jsem zvědavá, jaká noc bude dneska a hlavně s jakou náladou se vzbudí zítra. Doufám, že svou, už od včerejšího odpoledne trvající rozmrzelost, nechá konečně plavat. Jenže to by se mu v pusince nemělo rýsovat klubání dalšího zubu.


středa 2. září 2015

P6: Den 245.

U rodičů. A jeden hmyzák, co se nezván pozval na návštěvu.


úterý 1. září 2015

P6: Den 244.

Doma. Honzi spal po noční, pak ven a Honzi zase na noční. Náš obyčejně klasický den.