pátek 31. března 2017

P8: Den 90.

Po dlouhé době dopoledne sami doma. Snažím se toho využít a makám. Převlékám postele, luxuji a zároveň hned povlečení peru, ať uschne, dokud je venku hezky. Od rána je ale den blbec - nejdříve si rozbiju mísu na vážení, pak připálím oběd a ve finále se Toníkovi povede zbuchnout s motorkou ze schodů. Naštěstí vše v pohodě, ale ten pád budu mít dlouho před očima a ještě dlouho ho kontroluji, zda je ok. Je :-) Ale jako velké fuj ještě teď. Odpoledne pak přichází babička a jdeme ven do parku na písek. Domů pak busem a koupit mňamy:-) Honzi jde po práci na for bikes a přichází až na Toníkovo chystání do hajan.

Cestou do parku jsme potkali slepýše - vypadal dost zblblý.


čtvrtek 30. března 2017

P8: Den 89.

Dílničky a pak domů. Začali u nás opravovat zastávku, tak hned ráno jsme koukali na bagr:-) Odpoledne pak na písek. Vyzvedl si nás tam Honzi.



středa 29. března 2017

P8: Den 88.

Středa. K rodičům. S Toníkem dopoledne na hřiště. Ani nechtěl jít domů. Já pak odpoledne ke kadeřníkovi a po Toníkově spaní do parku. Babička s námi. Honzi má dnes dvanáctku.


úterý 28. března 2017

P8: Den 87.

Honzi v práci. Dopoledne u nás babička. Odpoledne jsme pak šli s Toníkem do parku. Cestu jsem si užila - Toník šel za ruku a celou cestu něco brebentil. Ukazovali jsme si kytičky, pupeny na stromech, skákal po pařezech :-) V parku si nás vyzvedl Honzi a hurá všichni spolu domů.




pondělí 27. března 2017

P8: Den 86.

Kluci odpoledne na cvičení. A já si barvila vlasy.


neděle 26. března 2017

P8: Den 85.

Spolu doma. Svítí sluníčko, tak odpoledne jdeme na písek až do parku. Toník si chce vzít motorku. Půlku cesty jede. Zbytek ujde nebo utíká. Zpátky domů se nese u Honziho na ramenou. Domů se mu samozřejmě nechce.




sobota 25. března 2017

P8: Den 84.

Transfer. Cestou do Iscare se zastavujeme u našich a necháváme tam Toníka. Sobota, v Iscare méně personálu a tak všechno dnes nějak dlouho trvá. Vyfotila jsem si ceduli na záchodě - pobavil mě detailní popis toho, co se tam může vyhazovat.  Doma oběd, odpočinek a odpoledne pak procházkou přes park k našim pro Toníka. Kvetou fialky. Hurá, jaro je opravdu tady! Zase to všichni skvěle zvládli, za což jsem moc vděčná! :-) A teď nezbývá než čekat a doufat.



pátek 24. března 2017

P8: Den 83.

Akční pátek. Uklízíme, vaříme, pečeme. Snažím se toho co nejvíce udělat, ať můžu od zítra pár dní zvolnit. Odpoledne jdeme s babičkou do parku. Honzi se za námi zastavuje na hodinu z práce. Jinak má 24. Výměnou za to, že s námi byl včera doma.



čtvrtek 23. března 2017

P8: Den 82.

Dnes jsme měli jet na dílničky, ale protože jsme s Toníkem trochu nastydlí, tak jsme si dopřáli raději volno doma. Ať to nerozjedeme, to by se nehodilo.


středa 22. března 2017

P8: Den 81.

Ráno je mi lépe. I tak jsem ale ráda, že tu může být s námi dopo mamka. Volám si do Iscare, kolik máme embryí. Odpoledne s Toníkem venku. Začíná mě škrábat v krku a Toník má rýmu.


úterý 21. března 2017

P8: Den 80.

Ráno vstávačka v 5:45. Bojíme se, aby se Toník nevzbudil, ten naštěstí to zaspí a spí až do sedmi, kdy už dávno nejsme doma. Tomu jsem fakt ráda. Máma přichází lehce po šesté, předáváme instrukce a v půl sedmé už jsme s Honzim v autě. Od půlnoci už nesmím jíst ani pít, tak je to ranní vypravování takové rychlé. V Iscare papírování a ubytování na pokoji. Před osmou jdu na sál. Je vtipné, když se v předsálí potkáte se spolužačkou z VŠ, s kterou jste se od té doby neviděly:-) Po čtvrt na 11 mě pouštějí domů. Odebráno 18 vajíček. Fíííha. Uvidíme, jak to půjde dál. Nákup jídla a odpočinek doma. Honzi musí ještě do práce. Já jdu do pelechu se ještě trochu vyspat. Není mi úplně ok. Hodně piju a večer už je to trošku lepší. Máma s Toníkem se vracejí před půl šestou. Nechtělo se mu domů z parku:-) Celý den suprově zvládli. Jsem na ně moc pyšná. Večeře, babička jde domů a pak už se vrací táta. Tak dnešek jsme dali. Uvidíme, jak to půjde dál:-)


pondělí 20. března 2017

P8: Den 79.

Honzi měl dnes mít opět volno, ale prohodil si ho za zítřek. Přišel ale dříve, aby mohl s Toníkem na cvičení. Domů se vrátili později než obvykle - Toník ještě potřeboval na hřiště. Je po zimě děsně nenasycenej pískem a nejraději by tam byl od rána do večera.

O víkendu jsme zase s Toníkem tvořili a já dnes instalovala naše soukromé jaro:-)

Bolí mě stále záda, hodně piju, ale jinak je mi fajn. A dneska konečně bez píchání. Po 14 injekcích trochu nezvyk. Ale fakt mi to nechybí:-)


neděle 19. března 2017

sobota 18. března 2017

P8: Den 77.

Prší, odpoledne proto procházka v holínkách a probíhání loužemi. To Toník miluje:-) Honzi odpoledne na otočku u rodičů - pomáhal s opravou schodů.

Toník se během 14 dnů neuvěřitelně rozmluvil. Je to neuvěřitelný, jak teď opakuje všemožná slova, tvoří věty a komentuje naprosto cokoliv. Dostali jsme se zase do nového úžasného rozměru:-)


pátek 17. března 2017

P8: Den 76.

Ráno přichází mamka, pobalíme se a hurá na kontrolu do Iscare. Toník s mamkou si zatím užívá pískoviště u Vltavy a pozorování ploštic. Jaro je tu:-) Kontrola ok, jsem označena za nosnici, odběr v úterý, poslední rozpis injekcí. Utz není nejšetrnější a já tak pak chápu, že ty bolesti je jen hormonový bonus. To z minule neznám. Doma rozjíždím picí režim, přeci jen se trochu bojím ohss, kór když mi minule nebylo úplně fajn a to bylo folikulů o dost míň. Honzi po obědě do práce, já s Toníkem odpoledne ven. Dost to fičí, ale Toníkovi se nechce a nechce domů. Pozorujeme auto s plošinou opravující lampy, došlo i na chvíli na písek.



čtvrtek 16. března 2017

P8: Den 75.

Dílničky a k rodičům. A začínají mě bolet záda, ledviny, či co to je. Dopuju se čajema a doufám, že to je jen nějaký bonus z hormonů.


středa 15. března 2017

P8: Den 74.

Voláme jaro. Hurá na písek a na hřiště:-)




úterý 14. března 2017

P8: Den 73.

Po dlouhé době sraz s holkama z Jahody. Na Pankráci. Foto u autobusu před obchoďákem, pak jsme vyzkoušeli místní hřiště.


pondělí 13. března 2017

neděle 12. března 2017

P8: Den 71.

Dopoledne kulturní. Několikrát jsem na netu narazila na chválu na Národní zemědělské muzeum. Tak ho jedeme otestovat. První muzeum s Toníkem. Jsme tam 2 hodiny a jako líbí se. Vzhledem k rekonstrukci muzea je to i finančně příjemné - 100 Kč rodinné vstupné a ty dvě hodiny jsou tak pro Toníka akorát. Ještě sem musíme vyrazit jednou a otestovat i prohlídku s průvodcem, zda vydrží. Z muzea přesun k Honziho rodičům. Toník je hotový, ale tatínkovi nechce venku spinkat. Tak nastupuje maminka a nemá na výběr:-) Večer zase domů.




sobota 11. března 2017

P8: Den 70.

Po obědě dáváme spát Toníčka, přichází mamka hlídat a my se chystáme do Iscare. Těsně před odchodem se Toník budí, ale postačí mu, když si k němu jde lehnout babička. Ufff. Nerada bych si zopakovala včerejší brečivý odchod. Dneska docela čekáme, přeci jen je sobota, omezený provoz jen s jedním lékařem a sešlo se jim hodně lidí. Dneska se už líbím více, tak dostávám zelenou, vyzvedám si léky a večer první injekce. Zkoumám účtenku z lékárny, není to levná záležitost. Toník i babička zvládají hlídání skvěle. Za odměnu pro všechny dortík z cukrárny:-)


čtvrtek 9. března 2017

P8: Den 69.

Toník včera i dnes ráno tvrdil, že chce aby ho hlídala babička a že chce být u nich doma. Tak jsme ho tam ráno odvezli. Ale problém. Nechtěl se ode mne hnout a nakonec ho musela babička odnést dovnitř brečícího. Neodcházelo se mi lehce. Ale prý byl skoro hned zase v pohodě. Bobánek náš. K tomu cesta přes Prahu v dopravní špičce. A v Iscare jsme se paní doktorce nelíbila, tak se mám přijet ukázat ještě zítra. Stejně prý bude hnusně. Hmm. Nadšená z toho teda nejsem.
Večer s mámou do divadla - do Hudebního divadla Karlín na Čas růží. A jako líbilo se mi to moc! Kluci to doma také zvládli, takže závěr dne velmi vydařený.




P8: Den 68.

Dílničky, Toník dnes moc hezky pracoval. Cestou tam jsme ještě stihli koupit Honzimu bundu v Lidlu, cestou domů na nás čekala babička a na Hájích zastávka v Rossmannu a v Pepcu. Přichází mrcha a já se objednávám na pátek do Iscare. Uvidíme, jak se to všechno vyvrbí.


středa 8. března 2017

P8: Den 67.

U rodičů. Toník raboval babičce šuplíky a cestou domů byl za kavalíra s růžičkami, které jsme dostaly v Lidlu k MDŽ. Já si mezitím došla k obvoďačce pro předoperační.



úterý 7. března 2017

P8: Den 66.

Dopoledne přišla za námi babička, odpoledne jsme pak s motorkou šli naproti tátovi - Toník zkoušel jezdit bez držení :-) a já se pak činila v kuchyni - zkoušela jsem špaldovo-tvarohový jablečný koláč a domácí puding. A Toník se naučil říkat puding:-)


pondělí 6. března 2017

P8: Den 65.

Všici spolu doma. Kluci odpoledne na cvičení.


neděle 5. března 2017

P8: Den 64.

Dneska se nějak nestřetla moje a Toníkova potřeba a já to pěkně dlouho rozdýchávala. Těšila jsem se totiž, že když jsme všichni doma, tak půjdeme odpoledne ven trochu dříve a projdeme se k přehradě a nakrmíme kačenky. Prostě nějaká změna oproti courání mezi paneláky. Ale Toník má nové kolo, tudíž chtěl jít ven s ním, což znamenalo courat mezi paneláky a chodit velmi pomalým tempem, protože Toník to na kole ještě neumí a když jede, tak velmi pomalu. Ale hlavně, že jsme byli venku a všici spolu:-)


sobota 4. března 2017

P8: Den 63.

U Honziho rodičů - slavíme narozeniny jeho maminky. Odpoledne procházka - Toník testuje půjčené koloodrážedlo. Je krásně :-) Možná proto se Toník rozhodl, že se dnes nebude spánkem po o zdržovat a užije si den naplno. Vytuhnul v podstatě skoro hned, co jsme vyjeli autem zpátky domů:-)


pátek 3. března 2017

P8: Den 62.

Ráno přišla mamka, já jí tu nechala s Toníkem a vyrazila k doktorce začít si vyřizovat předoperační kvůli ivf. Čekání je vždy na dlouho, dnes to relativně šlo - byla jsem v čekárně druhá, ale i tak jsem si 45 minut počkala - aspoň jsem dočetla knížku. Domů jsem se vrátila tak akorát - Toník se začínal předvádět a lumpačit. Odpoledne zase ven s motorkou a u toho čekání na tátu. Pak pečení jablečného koláče na zítřejší oslavu.


čtvrtek 2. března 2017

P8: Den 61.

Dílničky - Toník dnes moc hezky pracoval. Autobusem pak rovnou až k rodičům. Odpoledne tam pak za námi přišel i Honzi.


středa 1. března 2017

P8: Den 60.

14 let, co jsme s Honzim spolu. Tak jsme si aspoň cestou z procházky koupili dortíky. Toník tak měl z našeho výročí  největší radost:-)

Jinak jsem si dnes užila, že je to po dlouhé době zase jeden den, kdy jsem s Toníkem sama doma - ani nikam nejdeme, ani nikdo nepřišel za námi. Tak jsme se vrhli do zdravého vaření - "koprovka" z cukety a avokádovo-vajíčková pomazánka. S tou jsem sama měla trochu problém, ale Toníka hodně nadchla. Taky jsme převlékli komplet postele a vyluxovali byt a vytvořili zase jedno umělecké dílo - pro babičku k narozeninám. A pak už jen čekání, až táta půjde z práce. Čekali jsme na něj venku:-)