pondělí 9. května 2016

P7: Den 130.

V noci opět 2x budíček. Ten první o fous dříve než včera. Toník to tak mívá a já vždy přemýšlím nad tím, zda je to náhoda nebo je to schválně a zkouší se budit dříve a dříve. Měl tak v noci 2x mléko. Nevím, zda ho v tom podporovat nebo ne. Opětné odnaučení by bylo dost o nervy, je opravdu hlasitý a vytrvalý. Vydržela jsem mu vzdorovat 15 minut. Ráno spal ale krásně skoro do půl osmé. Což si přiznejme, bylo hodně příjemné.
Hned v devět k našim. Chvíli hraní, pak obléknout a všichni ven. Toník s babičkou na hřiště, já k zubaři. Ač objednána na čas, strávila jsem v čekárně 35 minut než jsem přišla na řadu. Samotná prohlídka byla rychlovka. Před poliklinikou na mě čekala máma s Toníkem. Ten mou nepřítomnost dnes nějak nedal a brečel, tak se šli podívat na auta a mě naproti. Pak rychlé nakrmení Toníka i sebe a přesun pro změnu k Toníkově doktorce. Shledán naprosto zdravým (byť tedy nějaká zadní rýma tam furt chrčí a chrčí) a na čtvrtek domluven termín na očkování. Přesun domů. To už byl Toník dost vláčný a doma echt protivný, než jsem připravila spaní. Odpoledne pak s tátou sami ven. Já tu zase bojovala s prádlem. Něco jsem udělala, ale furt mi toho dost chybí. A večer zase jednou všichni spolu doma:-)

Foto poobědového kreslení. Konečně jsem se dostala k Magic pastelkám. Jsou fakt super, obrázek má takový zajímavý nádech:-)



4 komentáře:

  1. Dnes už je synovi přes třicet let a kousek, ale noční buzení si pamatuji dodnes. Dvakrát až třikrát za noc se dožadovak mlíka a když se po 26 měsících po něm narodil druhý syn, tak jsem se v noci nevyspala, protože každý s budil jinak. A tak jsem řekla dost! žádné noční krmení... ani toho malýho. Do šestinedlí jsem poctivě vstávala, a potom jsem si nachystala do deky zabalený hořký čajík, kluci se ještě asi tři noci dožadovali flaše, ten maličký to pochopil hodně rychle, že čaj není mlíčko a tak to raději vzal od osmi večer do sedmi do rána v jednom tahu, staršímu to trvalo trochu déle, ale také pochopil, že se v noci spí a nebumbá mlíčko.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tedy najet na tento systém u takhle malého dítěte, to klobouk dolů, na to bych neměla. Jinak souhlasím, že by to tak mělo být. Vím, že Toník na noční pití je už veliký. Ale. I u nás se to povedlo zavést, asi 2 měsíce v noci nepil. Jenže nějak nezafungovalo spaní celou noc. Stejně se budil - ano, často stačilo jen přijít a znovu ho položit, což ale je stejně naprd, když jsem vzhůru. Počet celých prospaných nocí bych mohla spočítat na prstech jedné ruky. A ještě vstával děsně brzo - mezi pátou a šestou, většinou kolem půl šesté. Spát přes šestou vydržel párkrát. Nevadilo by mi vstávat takhle brzo, pokud bych viděla, že je Toník vyspalý. To nebyl, bylo vidět, že by spal, ale už mu to nešlo. A podle toho pak vypadalo dopoledne. Proto jsme se k nočnímu krmení vrátili. Doteď to i fungovalo - jednou nad ránem (4 - 5) se vzbudil, napil se a spal pak do sedmi. A ráno byl v pohodě, dobře naladěn. Zvrtlo se to teď poslední cca 3 noci, kdy chce pít 2x a to mi vadí. Budu muset zase najet na přísnější a neústopnější notu.

      Vymazat
  2. já jsem měla postýlku hned u postele, tak stačilo jen postrčit ruku, dotknout se ho, neprobudil se ani on ani já uplně, tak se nám to povedlo, kdybych měla vstávat s postele a někam jít, tak nevím...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Postýlku máme taky v ložnici u postele jen za nočním stolkem. Jenže Toník si většinou po probuzení hned stoupne. A nic jiného než vstát a zase ho položit nefungovalo. Nu, ale můžu zkusit si dát postýlku k naší posteli úplně, třeba ta noc pak bude klidnější.

      Vymazat