čtvrtek 17. května 2012

P3: Procházkou za kulturou - Den 138.

Celý den mimo Jahodu - školení od ČASu Zaznamenávání individuálních plánů. Poté sraz s Honzim a procházka podél Vltavy z Florence až na Palmovku. Odtud tramvají do Gongu, kde na mě čekal poslední narozeninový dárek - náš tradiční předprázdninový koncert Karla Plíhala.
























Karel nezklamal - 14 nových písniček, mnoho básniček a k tomu hned úžasný rozjezd skladbou Kluziště. Tradiční mluvené slovo ("Jak tak s vámi poslouchám tento koncert a snažím se přijít na to o čem to je... Případně se  nějak zapojit..." "To je ticho. Promiňte, že vám do toho skáču."). Opět, i když je koncert pro děti do 12 let nevhodný, se v publiku objevilo menší dítě, což Karel hned na začátku zjistil a komunikoval s ním až do konce koncertu. Rodiče se asi doma zapotí. Koncert je nevhodný oprávněně:-) Jinak to byl poslední Karlův koncert do prázdnin a trval skoro 2 hodiny. Karel se nechal totiž 4x vytleskat a 3x jsme si vysloužili přídavek. To je na něj výkon:-) Stejně jako loni v Gongu se loučil s tím, že bude o prázdninách konečně nahrávat novou desku. Loni to nevyšlo. Letos by mohlo. Hrdě prohlásil, že deska vyjde 1. září a nezapomněl dodat, že LETOS. Tak uvidíme, bylo by to takové hezké folkové léto - v červnu nový Nohavica, v září Plíhal. Písničky nové má, je jich hodně a mám mezi nimi své oblíbence. Takže už teď se těším:-) No ale necháme se překvapit, zda se povede.

Po nádherném odpoledni a večeru pak doma tvrdý dopad do reality. V mailu na mě čekala zpráva od Pavla, že k 1. září chce ukončit své působení v Jahodě. Důvodům rozumím a ač mi to je líto (vím, že samochvála smrdí, ale jsme skvělý tým a nikdy už takový tým v Jahodě nebude), tak to chápu. Ale hodně moc mě naštvala forma sdělení. Myslím si, že jsou věci, které se prostě po mailu nesdělují. Navíc, když moc dobře věděl, že nebudu v práci a celý den na mailu (to mi na tom vadí nejvíce). Opravdu parádní tečka za oslavou narozenin. Kór, když jsem pak v pátek zjistila, že se o jeho odchodu všichni bavili na supervizi, na kterou jsem nemohla, protože jsme měli už lístky na koncert a protože to byl narozeninový dárek, tak měl přednost. Takže jsem se to dozvěděla jako poslední a ještě naprosto blbě z mailu. Přitom mě se to asi týká nejvíce, když se mi rozpadá můj tým. Přitom stačilo počkat do pondělí. Ach jo.

Žádné komentáře:

Okomentovat