P6: Den 358.

Štědrý den. Celý den se tu dojímám, když se koukám na ty mé kluky. Jsem tak šťastná. Užíváme si společný den doma. Byť tedy ráno tu je výpadek proudu. Je zajímavý pohled na potemnělé sídliště. Kolem sedmé už se svítí, ale pro změnu neteče voda. To trvá až skoro do 11 hodin. Honzi tak neplánovaně musí zaběhnout pro balík vod. Jinak ale vše vychází, tak jak chceme.
V noci mě Toník nechal vyspat - mezi 23 a půlnocí sice pobrekával, ale pak vstával až po třetí a pak klasicky v půl šesté. Budíček pak v 6:45. Po několika dnech, kdy dopolední i odpolední spánek nestál za moc, si dopo i odpo dopřál hodinu a půl. Nevídané.
My mezitím vařili polévku pro sebe a pro Toníčka a ještě trochu poklízeli, než začalo obalování kaprů. Štědrý večer byl v Toníčkově režii. Společně jsme se navečeřeli - všichni jen polévku a cukroví. Kapr nás čekal až po uspání Toníčka. Bylo nezvyklé sedět všichni u jednoho stolu. To musíme už dělat pravidelně, pokud tedy se tu na nějaké jídlo, které bude moci i Toníček sejdeme všichni.
A pak už přišel Ježíšek. Toníček se postupně naučil rozbalovat dárky, s každým si hezky pohrál a my si mezitím rozbalili naše dárky. Hodina u stromečku utekla jako voda a byl čas poslat Toníčka do hajan.
S Honzim jsme se dovečeřeli, koukli na pohádku Až po uši v mechu a užívali si krásné rozněžnělé atmosféry.
Byl to nádherný den.