čtvrtek 25. února 2016

P7: Den 56.

Nejdůležitější zprávou dne je, že Toník má své první opravdové boty. Několik večerů jsem trávila hledáním informací o prvních dětských botách a řeknu vám je to věda. Nu, původně jsem si říkala, že půjdeme do nejbližšího obuvnictví a tam nakoupíme a bude to. Ale ty informační možnosti člověku nedají. A tak jsem klikala na další a další stránky. Hodně se mi líbila myšlenka barefoot bot, ale nenašla jsem v okolí žádnou kamennou prodejnu, kde bych se mohla podívat a vyzkoušet. Tak jsem nakonec zvolila kompromis. Hledala jsem v okolí prodejnu s co největším sortimentem s tím, že tam koupím nějaké celoroční boty, které budou mít širokou špičku a budou mít co nejměkčí podrážku. A tak se stalo. Vyrazili jsme do Uhříněvsi do malého krámku s úžasnou prodavačkou, kde se Toník choval jako doma a důkladně tam vše prozkoumal. A nakonec jsme vzali první boty, které jsme vyzkoušeli. Nechtěla jsem ho trápit více zkoušením, když tyto mu sedli a splňovali mé očekávání, když se Toník s nimi aspoň trochu sžil a nebál se v nich pár kroků udělat. Tak má značku D.D.Step. Cestou k autu je okusil i venku. A já si po příjezdu domů vyzkoušela, jaké je to mít chodící dítě. Mohla jsem ho postavit na zem k autu, v klidu si vyndat tašku, zatímco Toník byl unešen dodávkou parkující vedle nás. Aby pak hned pustil mojí ruku a v prostřed silnice se rozhodl jít na úplně druhou stranu. Čekají nás veselé zážitky:-)

Ještě perlička k obuvnictví. V Uhříněvsi je hned na hlavní silnici, na které je hustý provoz. Cestou jsme tak viděli několik kamiónů s kontejnery, několik domíchávačů betonu, autobusů, dodávek ... a Toník byl v sedmém nebi. Spokojení jsme tak byli všichni - já, že má Toník boty, Toník z aut a Honza z toho, že ho může nést za krkem. Prostě idyla:-)

Večer si pro mě Toník připravil další pokrok - začal stavět Duplo. Doteď kostičky jen rozebíral a veškeré mé snahy o ukázání a zkoušení s ním, jak se dávají kostičky na sebe ignoroval. A dnes večer si kostičky vzal a snažil se tak dlouho, až je dal na sebe. A pak znovu a znovu. A já byla paf:-)



Žádné komentáře:

Okomentovat