úterý 7. února 2017

P8: Den 38.

 Včera se ukázalo, že tentokrát se nepovedlo. Embryo se sice uchytilo, ale vzápětí se zase pustilo. Ve středu nadějný test, v pátek a v sobotu nervy, že skoro vůbec nesílí a včera už o dost slabší. Takže tak. Byť by měl být člověk realista a s úspěšností kolem 40% musí počítat i s touhle variantou, tak to stejně bolí a sebralo nás to oba. Nevím, teď to prostě bylo jiné než minule. To jsem prostě už od rána věděla, že to vyjde. Teď jsem tenhle pocit marně hledala. Ano, věřila jsem, doufala, ale ta jistota tomu prostě chyběla. Teď se z toho oklepat, v klidu si s Honzim sednout a vymyslet, co dál. Jiné zamražené embryo nemáme, pokud budeme chtít jít do nového pokusu, musíme rozjet celou stimulaci od začátku. Do toho se vtírají myšlenky, že když máme našeho úžasného zdravého Toníka, tak jestli nemáme být rádi za to, co máme a dalším miminkem nechceme prostě moc. Myšlenky mi chodí v hlavě různé. Hlavně vše souvisí i s prací, že v říjnu mi končí rodičák, tohle byl poslední pokus, jak to hezky na sebe navázat, pak už to bude komplikovanější a já musím začít řešit to, že mi sice zaměstnavatel drží místo do Toníkových třetích narozenin, ale místo s pracovní dobou, kdy jsem z domova odcházela v 9 hodin ráno a vracela se v 20 hodin večer, sice v pátky s home officem, ale i s některými pracovními víkendovými dny. To už prostě vím, že moc prorodinné není. K tomu je takřka jistota, že Toníka ani nevezmou do školky. Aspoň loni se tady braly k zápisu děti, které do konce srpna dovrší 3 let. Takže školka až v skoro Toníkových 4 letech. Ano, od zaměstnavatele bych měla benefit, že bych mohla mít Toníka ve "firemní" soukromé školce, ale to mi stejně neřeší tu mají pracovní dobu. A já si prostě ty nejhezčí dětské roky nechci nechat takhle proklouznout mezi prsty. Nu, je prostě o čem přemýšlet a co řešit. Byť si myslím, že zvítězí srdce a stejně se dohodneme, že to ještě jednou zkusíme, budeme věřit a doufat ♥

A jinak dnešek? Opět přišla mamka a já tak zaháněla chmurné myšlenky úklidem a vařením. Upekla jsem úžasné domácí cookies s čokoládou. Mňam :-) Recept lze najít tady.


4 komentáře:

  1. To je mi moc líto :-(. Věřím, že se rozhodnete správně, najdete pro vás to nejvhodnější řešení a všechno bude tak jak má. Moc vám držím palce.

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, to mě hrozně mrzí. Moc jsem na vás myslela a držela palce. Rozhodování je těžké, ale věřím, že ať se rozhodneš jakkoliv, bude to správné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, holt to bude trochu složitější, ale my se nevzdáme:-) Vlastně by to bývala byla 100% úspěšnost (byť to s prckama nedopadlo) a to by asi byla už moc velká štěstěna.

      Vymazat