Honzi na denní. Za námi přišla babička. Těšila jsem se, jak vezme Toníčka ven a já budu mít čas na větší úklid, ale celodopolední déšť tyto mé plány zhatil. Tak jsme byli všichni doma. Přímo pod námi přidělávali předokenní rolety. Tudíž vrtání. Tudíž Toníkovi se to nelíbilo. Hlasité nepříjemné zvuky nemá rád. Doslova se jich bojí. Naštěstí se nevrtalo dlouho, ale i těch pár vrtání stačilo. Od jedenácti byl Toník zase mírně protivnější a já se těšila, až bude spinkat. Nu, ale od dvanácti druhé kolo vrtání přímo v bytě sousedícím s ložnicí. Uspávání se tak o půl hodinu protáhlo a zkoušela jsem kdeco. Nakonec Toník usnul u nás v posteli. O hodinu později zase hlasité vrtání přímo vedle. Toník vzhůru. Naštěstí se mi ho povedlo rychle znovu uspat. Odpoledne už bez deště. Tak hurá ven. Toník nadšen hlavně z krtince. Krtinec po dešti je extra lahůdka. Nákup, večeře a pomalu chystání se spát. Vrací se nám domů táta. Stíhá i koupačku, ta je dnes kratší, Toník se dožaduje mámy. Při čištění zubů objeveno, že se prořezává i první horní stolička na druhé straně. Nedivím se tedy té protivnosti. Uvidíme, jaká bude noc.
Už několik měsíců se opakovaně snažíme o to, aby Toník jezdil na odrážedle. Neúspěšně. Posedí si na něm, nosí ho, zkoumá. S jízdou to ale bylo horší. Vždy ujel max. metr. Dnes si sedl a projel celý byt. Sám od sebe. Prostě do toho dospěl. Tak ještě aby zvládl mít na hlavě přilbu déle než 2 minuty a aby to nebyl jen ojedinělý počin a můžeme jít do venkovní akce:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat