P6: Den 223.

Ráno jsme hned po Honziho návratu z noční jeli k jeho rodičům. Vzhledem k počasí, kdy teď máme doma vedro, se snažíme se tu moc nezdržovat a využíváme azyl, kde se dá a kde je chladněji. Toník tak šel dopoledne spát později, později šel i odpoledne - na několikátý pokus, protože se mu prostě nechtělo a později šel i večer. I přesto, že v obýváku dával najevo, jak se mu chce spát, po položení do postýlky začla ta pravá show. Byl tak šťastný a spokojený, že může pérovat na kolínkách, rumplovat celou postýlkou, skákat a možná proto si připravil vrcholné číslo - klek. Zdá se tak, že rošt půjde brzo dolů.