čtvrtek 6. srpna 2015

P6: Den 218.

Vedro a mě je naštěstí lépe, v krku bolí o dost míň. Na první Toníčkovo spaní se vydáváme ven. Chceme se projít do Lidlu koupit si rámečky na fotky a hlavně být venku dokud není takové vedro. Toník je ale proti a nechce se mu usnout. Uspáváme ho skoro hodinu a nezabírá nic - prso, houpání na rukou ani drncání v kočárku. Vždy usne jen na chvilinku a pak konečná a řev. Musím přiznat, že to po chvíli nedávám. Nějak toho v posledních dnech mám plné zuby. Jsem nevyspalá, není mi úplně ok a Toník v posledních dnech zkouší své protivné já a já tak testuji svoji už tak malou dávku trpělivosti. Nevím, kde je chyba. Zacyklím se v nějakém problému nebo pocitu a nemůžu ven. Na okolí jsem pak protivná, což je protivné i mně, ale nedaří se mi to ovládat. Vím, že čím jsem unavenější, tím je to horší. A co se týče spaní, je to teď u nás dost bída. Toník totiž spí krásně od usnutí do cca jedenácti max. půlnoci. Pak ale začíná buzení - když je dobrá noc - po dvou hodinách. Když je hůře hodí si ještě něco mezi to. A k tomu vstává pravidelně před šestou. Dnešní výjimka, že spal do sedmi, byla jen díky tomu, že jsem ho opakovaně od 5:15 do 6:00 uspávala. I přes den vyžaduje neustále pozornost a i u toho má protivné chvilky. Přisuzuji vše růstu zubů, nenechá si do pusy šáhnout. Jinak nevím, co to je za období. Snad bude brzy lépe. Aspoň třeba v trochu pozdějším vstávání.
Pozitivum je, že dnes prvně snědl celou porci skleničky s menšími kousky a můžeme tak vesele pokročit ke stravě od 4. k 6. měsícům. Do teď mu sebemenší kousek jídla vadil a dávil se. Hurá. I když, když mu jídlo vařím sama, vždy z toho po rozmixování mám pyré - malé přijatelné kousky mi nevzniknou. Takže ať žije míchání vařeného jídla a skleniček:-) Má to výhodu, že je vařeno vždy na dva dny:-)

Doma se nám povedlo uklidit. Došli jsme si na něco dobrého do cukrárny. Jinak si "užíváme" vedra. Honzi jel na noční na kole. Fakt blázen, v tomto počasí.

Žádné komentáře:

Okomentovat