Až na D1 vše ubývá tak jak má, na dálnici nás ale zbrzdí kolona. Naštěstí zůstaneme stát kousek před sjezdem, takže po chvíli sjíždíme a bereme to oklikou. I zde si chvilku postojíme, ale není to nic dramatického. Po několika kilometrech se vracíme opět na dálnici. Cesta ubývá, jen kdybychom nemíjeli skoro čerstvou dopravní nehodu a auto v příkopu.
V Praze se nejprve stavujeme pro Matyho, poté za Honzovým tatínkem a pak už konečně nosíme věci domů. Po rychlém zkulturnění si pro změnu pakuju věci do práce a vyrážím na bus. Návrat do reality všedních dnů se vším všudy.
Žádné komentáře:
Okomentovat