Trošku nestíhám :-)

Koukám, že blog už je více než měsíc pozadu. Dny letí jako splašené a nedaří se mi je ukočírovat. Je to prostě zběsilá jízda :-) Tak jen v rychlosti, než to tu doplním. Máme se fajn:-) Co si budeme povídat, je to náročné. Když večer konečně oba spí, je tak čas na to chvíli si sednout a pak honem spát, než to ráno začne nanovo. A že teď má Toník období, že běžně vstává půl šestá až šestá. Ale nestěžuji si, je to krásné období. Jen tedy toužebně čekám to pravé jaro a s ním konečně výlety. To mi chybí moc. Už aby to bylo:-) Po večerech a ve chvílích relativního klidu přes den jsem teď usilovně hledala nějakou prima chalupu na naší dovolenou a na dovolenou s přáteli. To mě ještě více naladilo na výletní období. A dneska za okny zase poletoval sníh :-( Tak snad se brzy dočkáme toho pravého jara a taky doplněného blogu :-) Držme si palce!

P9: Týden 9.

26.2. - 4.3.2018

Týden ve znamení víkendového pobytu u Lipna. Ale popořadě:-) 

Ve středu jsme byli přes den u rodičů, ve čtvrtek tam byl Toník sám. Po spaní jsme ho vyzvedli a hurá do Decathlonu. Chtěli jsme tam koupit Toníkovi brusle, ale to se nepovedlo, nakonec koupeny přes Letgo. Já většinu dne trávila balením. Poprvé někam pojedeme na víc dní všichni 4. Víkend je to společný s babi i dědou, Honziho sestrou a jejími dětmi. 

V pátek dobalování a skládání se do auta. Kolem 11 vyrážíme. Jedeme do ČB, kde máme naplánovanou přestávku u McDonalds. Honzi by měl jet max. 2 hodiny a pak si udělat pauzu. Na jeden zátah to tak nezvládáme ujet. I Johy je ráda, že se dostane z autosedačky a dá si jídlo. Potkáváme se tam s Honziho rodiči, kteří pak pokračují dále, nám přece jen trvá, než se pobalíme a znovu naskládáme do auta. Odpoledne procházka k Lipnu, jinak ubytovávání se a odpočívání po cestě. 

Noc luxus. Johy spí do 7 do rána bez probuzení. Toník spí taky pěkně, byť všichni 3 spíme v jedné posteli. Odpoledne se jede do ski areálu, Toník zkouší lyže. 5 minut a pak řev. Odpoledne pro změnu na brusle a Toník pak ještě pokračuje s ostatními na procházku. My se s Johy vracíme domů, je čas svačinky.

V neděli vyrážíme pěšky po Lipně do Frymburku, tam na oběd a pak zase zpět. Pak už jen balení a cesta domů. Opět se zastávkou u Meka, tentokrát u Mezna. V osm jsme doma. 

Jsem na nás hrdá, že jsme to dali. Jen jsem to nedala trochu psychicky. Projevila se únava předchozích náročných dní (Honzi v nemocnici a pak hned zdravotní indispozice všech, kdy jsme jela na maximum) a taky nerozdýchávám rady, co dělat s dětmi jinak. Potřebovala bych si chvíli orazit, ale kdy, že?

P9: Týden 8.

19. - 25.2.2018

V pondělí byl Toník ve školce, nahrazoval jeden ze svých pátků, kdy chyběl. V noci pak zvracel, to samé i v úterý přes den a přidal se i průjem,  ve středu už bez zvracení. Zbytek týdne tak ve znamení dietky. V pátek pak začalo být blbě mě, v sobotu Honzimu. Toník se tak vydal na prázdniny k babičce a dědovi, kde poprvé spal bez nás. Zvládl to skvěle, ani si na nás nevzpomněl.

Hláška týdne: "Chci bydlet ve sklepě, je tam klid a mír."

P9: Týden 7.

12. - 18.2.2018

Honzi nám  neplánovaně (od pondělí do čtvrtka) kvůli cukrovce skončil v nemocnici. Doma jsem tak válčila s dětma sama. Naštěstí babičky pomáhali, takže se to dalo, jen ty večery byly takové dlouhé a smutné. Taky jsem si zvládla vyzvednout léky na gyndě, bo až na druhý pokus. Ve čtvrtek mě a Johy odvezl děda na kontrolu kyčlí - vše v pohodě, tak jsme i tuto povinnost zvládli. V pátek šel Toník do školky a já s Johy k doktorce na očkování. Po 45 minutách čekání jsme šli zase domů - Johy má zarudlý krk, tak se neočkovalo. V sobotu jsme jeli k babičce a dědovi a v neděli všichni spolu doma.

P9: Týden 6.

5. - 11.2.2018

Týden zásadního zvratu - Honzi se z testů dozvěděl, že má cukrovku. Nezbývá než najet na novou životní vlnu a jet dál. To půjde :-) Já zvládla kontrolu na gyndě. Kluci vyrazili i s dědou na výstavu modelů do Ládví. O víkendu pak rodinná oslava a pobyt u babičky s dědou.

P9: Týden 5.

29.1. - 4.2.2018

Největší událostí tohoto týdne byla návštěva holek  Bě + Pe. Moc milé a příjemné setkání. Jen mě moc mrzí zprávy z mé milované práce s popisem atmosféry, která tam teď panuje. Vím, že se tam díky tomu už nevrátím. Ono by to tedy bylo obtížné i s rodinným fungováním, ale pokud bych hodně chtěla, tak bychom to asi doma nějak vymysleli. Čím dál víc vím, že nechci. Bohužel. Mrzí mě to hlavně kvůli klientům, ale nepochopitelné mocenské praktiky tu krásnou práci hodně zničily. Kluci mezi tím jeli na výlet metrem a vlakem. Honzi pak šel do práce a po uložení dětí jsme tu ještě s holkama dlouho povídaly.
V pátek byl Toník u babičky a Johy překvapivě spala až do 4:30. Dost jsem nevěřila. Honzi šel k doktorce na krev, nějak teď zdraví zlobí. Pak home office.  A o víkendu jsme jeli k druhé babičce a dědovi. Toník a Johanka se tam potkali s bratrancem a sestřenicí.

P9: Týden 4.

22.1. - 28.1.2018

Pondělí opět ve znamení bruslení. A začala taky Honziho série tří nočních. A v pátek pak denní. Poněkud náročnější týden. Ale dali jsme to. I když večer poněkud hoňky, protože samozřejmě na uspávání Toníka byla Johanka vzhůru a chtěla se bavit. Ve středu za námi přijela druhá babička a v pátek šel Toník na celé dopoledne do školky. Vypravování se na čas s dvěma dětmi je opravdu zážitek :-) V sobotu jsme byli volit a pak jeli kluci do Podbaby do Stanice mladých techniků na modely vláčků. A v neděli jsme jeli k babičce a dědovi.