P6: Den 273.

Ty noci, ty mě jednou zničej. Každý den jdu spát s tím, že dnes bude lépe a vesměs je to stejné jako vždy. Když se mi povede odstranit jeden problém, proč Toník v noci spí blbě, přidá se nějaký jiný. Takhle jsme vychytali bolení bříška po příliš (na Toníka) husté kaši, pak ale přišly horečky, do toho už dlouho zuby a já tak za dobrou noc beru tu, když se budí po 2 hodinách. Né že by byl nějaký výtečný spáč, ale v noci se budil 3x, což mi sice tenkrát také moc nevyhovovalo, ale teď bych za to byla vděčná. Dnes se prvně vzbudil už v deset, pak o půlnoci a pak to jelo snad po hodině (jednou tam ještě jedna skoro dvouhodinovka byla). Od 3/4 na šest v podstatě nespal - vždy dlouhé uspávání, pak spaní 10 minut a opět vzhůru. Já jsem odmítala už vstávat, protože bylo vidět, že by fakt ještě spinkal, ale prostě mu to nešlo. Nakonec mi vytuhnul před sedmou u mě v posteli a spal do půl osmé. Já skoro ne, protože jsem měla strach, že když usnu a Toník se vzbudí, tak mi spadne z postele. Přece jen u mě běžně nespí a v postýlce po probuzení si rovnou stoupá. Ráno jsme pak totálně mrtvá odhalila problém - prořízla se mu horní jednička. To se pak nedivim, že ta noc byla taková, protože do toho má čerstvě prořízlou jednu dvojku a druhá už je prořízlá déle a teď zdárně roste. Ani bych se nedivila, kdyby zároveň rostla i druhá jednička. No, jsem zvědavá na dnešní noc.

Přes den u rodičů, kde jsem po obědě šla spát s Toníčkem, to jinak nešlo.

Jinak byl dnes Toník fajnový a klasicky úžasný:-)

Fotky jen z mobilu .- ve svém křesílku a s nejvěrnějšími kámoši - křupkou a sloníkem.

P6: Den 272.

Večerní západ slunce. Kluci byli dnes na plavání, opět spokojenost na obou stranách. Je moc krásné vidět, jak se vrací Honzi spokojený a jak si ty soukromé chvíle s Toníčkem užívá:-)

P6: Den 271.

U Honziho rodičů.

P6: Den 270.

Neděle doma.

P6: Den 269.

Po dlouhé době kultura. Mámě jsme totiž k narozeninám  nadělili lístek na muzikál Mýdlový princ a protože by sama nešla, druhý lístek byl můj. Ukázalo se, že víkendové odpolední představení jsou pro nás ideální. Já Toníka naobědvala, nakojila a hurá do divadla. Honzi ho pak uspal, zapařil si na kompu, zatímco dítě spalo a pak ho nasvačil a jeli spolu vyzvednout lístky pro změnu jeho kulturu. A já se vrátila domů na večeři a pak večerní kojení a uspávání. Ideál. Toník byl hodný a já si to užila. Muzikál se mi totiž moc líbil.

P6: Den 268.

A foto opět z parku - tentokrát jsem šla opět k rodičům. Jen škoda, že v kočárku moc dlouho Toník nespí. Baví mě koukat na stromy a číst si. Doma v postýlce spí mnohem déle. Jenže to jsem zase na kompu nebo dělám akutní věci a na čtení se nedostává. Jen tedy pokorně musím přiznat, že knihu jsem v ruce neměla už dost dlouho. Čtu jen Maminku. I tak je zázrak, když dám celé číslo. Aktuálně mám rozečtená asi tři poslední čísla.

P6: Den 267.

Návštěva u M. a holek. Předtím chvíle posezení v parku a čekání na vyspání se Toníčka. Pozdrav podzimu, který na mě čekal na lavičce.