P8: Den 341.

Dneska jsme mohli jít domů, ale nedopadlo to. Johanka trochu zlobí s kojením, pije jen chvíli a né tolik, kolik by měla, tak ještě dokrmuji odstříkaným MM. Nu a u mě byl zjištěn ještě nějaký problém na kontrolním utz, takže jsem skončila opět pod narkózou na revizi. Odpoledne tu byli zase kluci a zítra snad opravdu domů.

P8: Den 340.

Odpoledne za námi Honzi s Toníkem a pak přijeli i Honziho rodiče.

P8: Den 339.

Odpoledne za námi Honzi s Toníkem a mými rodiči. Toník spal prvně u babičky a skvěle to všichni zvládli. Dopoledne si ho Honzi vyzvedl a jeli spolu domů

P8: Den 338.

Ráno přišla mamka, předáno info a věci k Toníčkovi a něco po osmé odchod a hurá směr Vinohrady. Tam trvalo, než jsem se přes příjem probojovala až na oddělení, kde ale vzhledem k uzavřené Bulovce bylo plno a nějak nebylo místo kam se mnou. Čekalo se na propouštění. Mezitím tedy vyšetření, utz a kolem půl 12 zavedena tableta a pak i s Honzim přesun na čekatelský pokoj. Čekáme, točí monitor, malá nespolupracuje, tak je to na hodinu. Pak vyšetření, u kterého omylem prdne doktorka vodu. Po další kontrole posílají Honziho na jídlo, že to bude na dlouho a já jdu na přípravu. Injekce, klystýr a vše začíná mít rychlý spád. Za hodinu poté je malá na světě. Honzi málem nestíhá, protože byrokracie je byrokracie a musí nejprve jít zaplatit poplatek za otce u porodu. Ale Johanka čeká, až budeme komplet. Porod tedy na to, že byl vyvolávaný byl rychlý a v pohodě. Velký dík za přístup skvělé porodní asistence. Váhový odhad vyšel, malá je drobek s píšťalkovým hláskem :-) Kocháme se, tulíme se a čeká se na placentu. Té se nechce a tak po hodině se začíná vše chystat na uspání a vyndání pod narkózou. Po té už jsme zase s Honzim spolu. A čekáme další dvě hodiny až budu moci vstát a přesunout se na pokoj. Utíká to rychle, konečně sprcha a stěhuju se. Cestou dělá své dlouhá doba bez pití a jídla a mám problém tam dojít. Ale zastávka v půli cesty a konečně pití udělají vše hned zase lepší. Je to neuvěřitelný pocit. Už jsme čtyři a naše Johanka je tu ♥

P8: Den 337.

První adventní neděle a poslední domácí den ve třech. Nervy začínají pracovat. Odpoledne tu jsou Honziho rodiče. Dodělávají se závěsy na hacku. Večer si dobaluji tašku a píšu manuály k Toníčkovi. Zapalujeme první svíčku na adventním věnci a fotíme se. Naposledy s bříškem.

P8: Den 336.

Honzi měl být v práci, ale ráno jsme se probudila s červenýma a pálivýma očima, tak jsme si udělali výlet na pohotovost. Kapičky to spravily. Honzi pak zůstal na home officu. Ještě převlékám postele a peru několik praček. Dodělávám vše, co je potřeba. S Toníčkem zdobíme čokoládové perníčky a během jeho spaní zdobím adventní věnec.

P8: Den 335.

Domácí vláčkohrátky a večer pokec s M. Příjemné to bylo. S Toníkem jsme upekli druhé perníčky - tentokrát čokoládové.
Volám na výsledky výtěrů, Toník dostal atb. Aspoň se stihne přeléčit, než budeme s malou doma.