P3: Socializace pokračuje - Den 7.

Potkánci se sice stále brání vytahování z klece, ale boj je to přece jen menší než včera. Skamarádili se s Matym a k jeho "veliké" radosti se utábořili u něho v kleci, kterou před nimi zavírat nemá cenu - prolezou mezi šprušlema. Pobyt u Matyho jim dávkuji, aby měl čas se vyspat z jejich nájezdu se vzpamatovat:-)

P3: Kytička od návštěvy - Den 6.

Dnes přišla na návštěvu teta, krom dobrot a slona pro štěstí, donesla i tuto růžičku:-)

P3: Začíná socializace - Den 5.

Myšáci byli celý včerejšek a dnešek zalezlí v rouře. Odpoledne jsem jí jim vyndala a večer cestovali se mnou domů. Začíná tvrdá víkendová socializace, aby už příští týden byli přítulnější a děti si je mohly hladit. Maty je z nich na větvi. Tak ho furt ujišťuju, že on je náš jedinej:-) Fotka nekvalitní, takhle večer je moc fotit nejde, navíc chvíli nepostojej:-)

P3: Poslední loňský Ježíšek - Den 4.

Večerní setkání s M + M a poslední loňský Ježíšek. Rozšíření naší herní sbírky - povedená hra Mondo.

P3: Život jde dál - Den 3.

Včera jsme se tedy na konec shodli, že ano a tak jsme je dnes šli vybrat. Nechali jsme je jako překvapení, ale trvalo skoro 2 hodiny, než si jich všimli. No ale nakonec je objevili a to bylo radosti. Následovalo velké vymýšlení a hlasování (které jsme, upřímně to přiznám, zmanipulovali) a tak slavnostně můžu představit Jerryho a Čerta. Chudáci byli vystrašení a během celého klubu nevylezli z roury.

Začali jsme vytvářet památníček pro Montyho, Džamyho, Mikyho a Kejchyho. Holky vytvořily vzpomínkovou knihu pro M + K. Malá ukázka. Jinak jsme dnes přišli na viníka zhanobení Kejchyho (respktive - prokecl to malý bráška).  Nenechali jsme to bez trestu. Upřímně doufám, že až se to rozkřikne, že to viníkovi dají ostatní děti sežrat. Jsou věci, které už jsou přes příliš. V rámci Džemu jsme se snažili na ostatní apelovat, že klub a jeho prostory jsou i jejich a tak ať se snaží na něj dávat pozor a mají oči otevřené. Nu, uvidíme.

P3: Došla nám trpělivost - Den 2.

Mezi svátky bylo v Jahodovém baráku veselo - vchod zaházený rajčaty, vajíčky, zmizela popelnice, zámek zapatlán vazelínou, počmárané dveře apod. Narazil na to Pavel. Nezávidím mu. První spoušť uklidil. Pak se objevila ještě jedna - zapatlané zvonky, v zámku tentokrát hovno... Asi někoho dost sereme. Co ale opravdu naštvalo a hlavně rozesmutnilo nás bylo, že si někdo dal tu práci, že vykopal Kejchyho z hrobečku a narval ho do dopisní schránky. To si fakt nezasloužil. Takže došla trpělivost a bylo výchovně zavřeno. Tomu říkám bezva start do nového roku, člověk má fakt chuť něco pro "zlatíčka" dělat... Upřímně ale musím přiznat, že se volno hodilo - byl čas zredukovat PePové resty.

P3: Nový rok - Den 1.

Nový rok a já potřetí začínám projekt 365. Ač je to pro mě někdy opruz, fotky horkotěžko hledám nebo dofocuji později, tak s ním přestat nechci. Líbí se mi, že mám virtuální kroniku, že si vzácné i naprosto běžné okamžiky takhle hezky uchovám. Takže potřetí zase od Dne 1.

První fotka je symbolicky z prvních minut roku 2012 - výhled z okna na ohňostroje.

S Honzim jsme doma. Zatímco on jel na první letošní projížďku na kole, já vařila čočku. Také první, ale né letošní, ale celoživotní. A jíst se dala:-)