P7: Den 173.

Noční vývoj nedosáhl žádných změn, budíček v půl sedmé. Přesouváme se s Toníkem do obýváku, Honziho necháváme vyspat, večer ho čeká další noční. Známí končí se svou miniškolkou, od včera nám tak obývák zdobí "nové" dřevěné hračky. Toník je nadšen. Necháváme ho si jich důkladně užít, než některé poputují zase dál. Od rána tak řinčí kostky, pracuje bagr a jezdí mašinky. Honzi v půl deváté odjíždí pomoci kamarádce M. s plaváním s jejími dětmi, aby 5 minut po svém návratu šel plavat pro změnu s Toníkem. Přišel nadšen, Toník totálně grogy, vypil flašku a před 12 už spal. Já jsem během klučičího plavání multifunkční žena, kdy zároveň myju okno, tisknu fotky pro mámu a vařím brambory. Fotky dotiskávám ještě po o, ale jinak stihnuto. Odpoledne na hřišti. Přiznávám bez mučení, že raději chodím s Toníkem do parku, ale socializovat se to dítě někde musí, tak se snažíme zavítat i na hřiště. A dneska tam byla hodně zajímavá skupina dětí a rodičů. Toník klasicky měl zájem o cizí hračky, ty jeho ho nechávaly naprosto bez zájmu. Za to ostatní děti byli po nich jak divé. Na hřišti vyšel sám schody a snažil se jít sám i dolů. Samozřejmě nechtěl jít ve finále domů a to i na nákup šel Honzi sám, aby mohl být na hřišti déle. Večer povlékám postel nám i Toníkovi a po uložení Toníka peču mámě narozeninovou bublaninu a doplňuji blog. Květen komplet. První část naší Třeboňské dovolené je tak na okouknutí :-)