P7: Den 170.

Noci jsou teď 2x vstávací, mléko potřebující a někdy brzky začínající. Dnes naštěstí to Toník ještě zalomil a spalo se skoro do sedmi. Vzhledem k tomu, že stoličky se vydatně prořezávají, necháme to zatím tak a pak uvidíme, zda se to vstávání a noční pití nějak uklidní. Toníkova potřeba mlíčka z flašky roste i přes den, stejně tak tulení a mazlení. Je prostě vidět, že úplně v pohodě není. Tedy abychom si rozuměli, to mazlení mi nijak nevadí:-)
Honzi ráno přišel z noční. S Toníkem tak zase naše klasické dopoledne, kdy táta spí. Dneska to bylo fajn. Uvařeno od včera, tudíž se mohlo jít dříve ven. Je super, že se Toník se svou chudou slovní (spíše citoslovní) zásobou snaží dorozumět. Cestou do parku tak jasně dal najevo, že chce jít na mašinku. Tak jsme byli na mašince:-) Jen je občas problém, že krom těch pár slov, které ovládá bravurně (máma, táta, bába, nána) jsou zbylá "slova" v podstatě jen první slabiky a špatně se tak určuje, co má zrovna na mysli. Ba je baf, bác a nově i bagr:-)
Po spaní hrátky doma s tátou. Vytáhli jsme koberec se silnicí, nejvíc je z něj nadšen Honzi. Ten Toníkovi složil papírový model autobusu. Toník nadšen. Autobus s námi musel jít i do parku. Opět na mašinku:-)
Na chvíli se tu zastavili Honziho rodiče, kteří se vraceli z dovolené. Toník dostal k svátku kreslící tabulku, my nějakou dovolenkovou výslužku.
A večer opět Honzi na noční.