První část noci byla naprosto v pohodě. Budíček přišel až ve čtyři. Asi moc brzy jsem se zaradovala, že dnes bude budíček jen jednou a tudíž Toník rychle zvolil strategii, že když jednou, tak pořádnej - tudíž vzhůru do pěti a pak raději už od šesti se tvářil, že to se spaním už fakt stačí. Podle toho pak vypadalo celé dopoledne - chvíle pohody se střídaly s chvílemi extrémní protivnosti. Honzimu se povedlo si trochu pospat v práci, tak byl dopoledne vzhůru s námi. Zatímco já uklízela, Honzi uvařil. Toník vypadal, že už po jedenácté by šel z fleku spát, ale oběd do něj vlil novou energii a na opravdové spaní musel být odnesen za hlasitého protestu. Klasika:-)
Odpoledne se vyčasilo a tak hurá ven. Vzali jsme spolu motorku. Byť Toník tvrdil, že si jí ven chce vzít, s vlastním poježděním to bylo hodně špatné. O proti minulému pokusu se povedlo alespoň to, že díky hraní v louži byl ochoten na hlavě strpět helmu. Takže aspoň tento trénink:-) Pak už do parku na mašinku. Toník spokojeně pobíhal mezi mašinkou a autíčky. Cestou domů pak opět okruh přes bagry.
Hurá, dnes je zase večer, kdy jsme všichni spolu doma!
Žádné komentáře:
Okomentovat