P7: Den 12.

Noc docela ok, ale jen za cenu, že spal se mnou Toník v posteli. Vida, to co jsem nikdy nechtěla, tak je tu. Nijak odvázaná z toho nejsem, ale teď asi není jiné řešení. Jak mu není dobře, potřebuje mě mít blízko. Nu, uvidíme, jak to bude vypadat, až bude zdravý.

Dopoledne jsem volala doktorce. Jak jsem tušila, dozvěděla jsem se, že Bendovy kapky pálit nemají a že nám je tudíž blbě namíchali. Zároveň jsem dostala sprdunk, že jsme pro ně byli ve špatné lékárně, kde tohle míchat neumějí a vůbec to tam je na prd. Nu, ale jak to má člověk tušit, že. Teď už víme. A že máme chtít vrátit peníze a stavit se pro nový recept. Takže Honzi si po vyspání po noční dal kolečko lékárna - doktorka - jiná lékárna. Samozřejmě reklamace neuznána, protože chyba bude na obou stranách - na první to, že recept byl psán rukou a to opravdu ukázkovým doktorským rukopisem - na druhé to, že na nečitelnost nebylo upozorněno a že ani nebyla snaha to nějak rozluštit - udělalo se to tak, jak se tušilo. Nové kapky v pohodě, ani náznak protestu. Ten si Toník vybral při aplikaci.

Fotka z odpoledního spaní. Si dal hodinku a půl a pak jsem ho ještě znovu uspala (nevypadal totiž, že by už chtěl vstávat) a dal si ještě dalších 30 minut u nás v posteli.