P6: Den 319.

Toník už v noci spal né moc dobře - chrčí a chrčí. Nedivím se, že po té, co bacily skolily Honziho, mě, že došlo i na něj. Držel se dlouho, ale mé zběsilé celodenní páteční smrkání očividně už nezvládl. Celý den, je tak ovlivněn tím, že mu není úplně dobře. Spí málo, oběd, který už tak jí v poslední době špatně, dnes jen ochutná v podobě jedné lžičky a jinak by se stále jen kojil a kojil. Honzi je na výstavě, odpoledne je tu s námi moje mamka, která mi donesla i oběd. Což bylo úplně úžasné, protože mě je stále také nic moc. Toníka se snažím odsávat, ale je to boj a ještě se nedaří nic vyprodukovat. Večerní uspávání je boj. Tak moc by chtěl spát, ale rýma mu to nedovolí. Zkoušíme kde co - má podloženo pod hlavou, pouštíme zvlhčovač, u postýlky má cibuli, ale stejně se co 20 minut budí. Únava a i tentokrát opravdu důkladné odsátí ho nakonec zmůžou natolik, že usíná snad už na delší dobu. I tak jsem na zbytek noci zvědavá. Bude to asi hodně dlouhá a náročná noc.