P6: Den 320.

Noc byla kupodivu víceméně v pohodě. Toník se vzbudil, když jsem šla spát, což bylo jediné buzení navíc, pak už se budil jen na kojení. Dopoledne ještě stále nebyl ve své kůži, pak se nám konečně povedlo ho pořádně odsát a odpoledne už mu bylo lépe. Přispěla k tomu i dlouhá procházka s tátou, kdy mě nechali doma. Byl čas na krátký odpočinek a resty v domácnosti. Tempo ale nebylo takové, jak bych chtěla - po obědě jsem vytuhla na gauči a posléze jsem byla hodně mimo. Večer Honzi na noční a my s Toníkem opět koupali a uspávali sami. Ještě předtím mučení v podobě čištění zubů a odsávání. Si o nás sousedi musí myslet, že Toníka mučíme - to je takového ukřivděného řevu. Bohužel to nejde jinak. Amok z odsávání chápu, ale boj při čištění zubů mě mrzí. Ač se snažím, tak to jinak zatím nejde. A to říkám básničku, čistím si zuby sama, ale Toník nechce. Posun tu je - nechá si dát kartáček do pusy, ale tím to skončí. Pak už musí přijít větší síla a prostě mu ty zuby vyčistit násilím, což mě mrzí a šve, ale v tomhle nechci ustoupit.

Honzi byl dnes nakupovat a vrátil se s nákupem i kytičkou pro mě. Udělala mi velkou radost:-)