P7: Den 249.

Klasika. Honzi dopoledne spí po noční, my s Toníkem válčíme doma - vaříme a hrajeme si. Je mi trochu lépe, Toník je na tom lépe o dost. Proto odpoledne zkoušíme první z našich vybraných kroužků pro tento školní rok. Hecla jsem se a bo jsem usoudila, že socializaci potřebujeme oba a vzhledem k Toníkově zábavě v různém poletování, hopsání apod., jsem vybrala cvičení. Jenže kroužek, na který jsem se v červnu upsala, respektive celé místní rodinné centrum přestalo fungovat, musela jsem hledat jinde. Ideál v docházkové vzdálenosti. A našla jsem. V místním Sokole odpolední cvičení pro rodiče a děti. A tak jsme se tam dnes vypravili. Splnilo to mé představy. Toník se tam skvěle vyblbne a vylítá. Má problém s rozcvičkou, kdy musí být na místě, ale to se snad časem poddá. Jinak tedy spokojenost a i Toník nadšeně kýval, že se mu to líbilo:-) Jen já, jak mi není ještě úplně dobře, dost mrtvá. To se snad časem taky poddá :-) A večer s tátou doma:-)