P7: Den 133.

V noci se Toník budil víckrát, ale pití mu bez problémů stačilo jen jedno. Ráno opět vstávačka na budík, Toník vstával chvíli po mě. Snídaně a obvyklé kratochvíle, čekáme na tátu a pak hurá k zubaři. Toník překvapil a dokonce otevřel pusu a vyplázl i jazyk. Dostal velkou pochvalu, že nebrečel. Doma necháváme tátu jít spát a prohlížíme knížky a Toníkův vozový park. Po půl jedenácté odchod k doktorce - Toníka čeká očkování. Zvládá v rámci možností. Cesta domů v pohodě, doma odpadá. Nechce oběd, jen mléko a spinkat. Honzi ho následuje. Po probuzení je Toník úplně v pohodě. Odpoledne jdeme ven, večer pak zase Honzi do práce. Já věnuji čas restům.