P7: Den 128.

Když Honzi dopoledne spí, snažím se mít všechny domácí povinnosti hotové už po ránu, ať můžeme jít s Toníkem ven. Přeci jen, venku ten čas více utíká než doma v jedné místnosti, kde ho ještě krotím v rámusu, ať nevzbudí tátu spícího v ložnici. A kór když je venku teď tak hezky. Takže i dnes jsem připravila věci na vaření a Toníkův oběd a hurá do parku. Tam jsme pozorovali ploštice, objevovali kořeny, sbírali kamínky a klacíky, Toník se snažil uzvednout každou lavičku, kterou jsme potkali, štěkal na všechny pejsky, také jsme viděli kosáky a zeleného brouka, slyšeli sojku a prozkoumávali listí a kůry stromů. Prostě intenzivně strávená hodina. A nejvíc jsem si užila, když jsem otevřela náruč a Toník vysmátý od ucha k uchu se do ní rozběhl a s vervou se přitulil:-) Doma pak rychle zapnout brambory i troubu, naobědvat Toníka, vzbudit tátu, uložit Toníka, naobědvat se a teď jen čekáme až se vyspí a budeme moci uskutečnit druhou dnešní objevovací výpravu:-)

Odpoledne bylo venku spoustu radosti a veselého pištění. Kluci prostě spolu umí řádit:-) A já fotila jaro:-)