P6: Den 275.

Toník v noci spí krásně a i ráno vstává až v sedm. Jsem potěšena. Při snídani se bavíme našimi momentálními režimy dne, kdy od devíti ráno do čtyř odpoledne (krom jedno hodinové pauzy) vždy nějaké dítě z naší výpravy spí:-) Je to trochu náročnější na domlouvání programu, ale protože jsme tu jen dvě rodiny, dá se to v pohodě. Zatímco tak chodím od devíti se spícím Toníkem v kočárku po vesnici, přesouvá se druhá část výpravy do Mostu, kde na nás počkají na hřišti. Pozdější příjezd by pro ně nebyl schůdný - holky by usnuly v autě a protože do Mostu se jede jen kousek, my musíme nechat vyspat Toníka teď, protože vzhůru by v autě nevydržel, ale nejede se zase tak dlouho, aby se vyspal dostatečně - i nu je to věda. Po svačině vzhůru za zbytkem výpravy. Toníka seznamujeme s dětským hřištěm a zároveň čekáme až bude dost hodin a dvojčata půjdou do kočárku spát. Poté vzhůru přes Most na hrad Hněvín. Krpál k němu je to pořádný, ale ten výhled stojí za to. Obdivuji i hrad a s M. se shodujeme, že to tu musí být krásné místo na svatbu. Toník dostává oběd a jde opět spát. Momentálně tak ze 4 dětí spí 3 :-) Máme štěstí, ač je po sezóně - vyhlídková věž je otevřena a tak se můžeme kochat výhledem. U hradu čekáme až se děti probudí a přesouváme se do restaurace na oběd. A po něm jde spát i nejstarší ratolest a nás čeká cesta dolů do města. Autem se přesouváme ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, který byl přesunut o 841 metrů, aby byl zachráněn před uhelnou těžbou. Zde je i krásné dětské hřiště, Toník je tak seznámen s kamínky, houpačkou a bábovičkami. Pak už jen příjezd do hotelu, večeře a uspávání dětí. Večer dojde i na stolní hru a to ve společnosti poslední výletní dvojice, která večer přijela.