P6: Den 274.

Dnešní noc opět stála za to. Ráno jsem vstávala úplně mrtvá. Toníček na tom nebyl o moc lépe a podle toho vypadalo i dopolední spaní. Spal 2 a čtvrt hodiny, což je jeho spací rekord. Díky tomu mi poskytl čas na dobalení všech věcí na prodloužený víkend. Dokonce stihl přijít i balíček s objednanými cukrářskými věcmi na narozeninové tvoření pro Toníčka. Honzi spal po noční a po jeho vyspání, obědě a definitivním dobalení začalo skládání všech věcí do auta. Krámů jako kdybychom jeli pryč tak na měsíc. S malým dítětem je to ale v podstatě jedno, zda se jede na jednu noc nebo na víc. Základ je vždy stejný - cestovní postýlka, židlička na krmení, pleny, oblečení, kočárek, jídlo... Nakládání se nepřekvapivě ukázalo jako dlouhá akce, ještě štěstí, že si Toník dopoledne přispal a odpoledne tak do hajan nepospíchal. I tak to ale bylo jen tak tak. Ale povedlo se a zdárně vyrážíme a po 5 minutách cesty už Toník spinká. Trochu nás překvapí zacpaná Praha, jinak cesta v pohodě. Skoro v cíli máme problém najít náš hotel. Dojedeme do obce, kterou má hotel uvedenou v adrese, ale kde nic tu nic. Internet posléze poradí, že musíme do sousední 3 km vzdálené jiné obce. Tam už vše nalézáme. Ubytováváme se a čekáme na zbytek výpravy. Po večeři necháme děti ještě společně hrát, protože Toník i holky spaly odpoledne dlouho a tak by uspání v půl osmé neprošlo. Společný večer je pak jen povídací a domlouvací se na zítřejším výletním cíli.