P6: Den 243.

Postýlka šla dnes definitivně dolů. Pořád jsem to odkládala, potápět se pro Toníka několikrát za noc až dolů se mi nechtělo. Ale když mě dnes na každé noční kojení vítal na všech 4 a ráno v postýlce radostí hopsal, řekla jsem si, že je nejvyšší čas. Zatím se mu to líbí. Může tam blbnout. Jen musím nějak vyřešit, aby nedosáhl na noční stolek. Jednak se bojím, že ho použije jako schůdky a jednak je tam mnoho věcí, které by ho mohly lákat (a že ho lákají). Zatím jsem na část postýlky sousedící se stolkem přidělala kus kartónu, ale rozhodně to chci vyřešit nějak jinak.

Rodiče se dnes vrátili z chaty. Honzi mi je v pořádku dovezl domů. Mamka se hned přišla podívat na Toníka. Radost byla oboustranná:-)