Na chatě. Večer jede Honzi s tátou do Prahy, my tam zůstáváme samy s mámou. Aspoň máme čas si popovídat. Večer to je moc příjemný. Toník den zvládá skvěle, i když podmínky pro takto malé dítě jsou tam špatné, málo prostoru, což zrovna teď je to, co ho baví nejvíce. Naštěstí vše vynahrazují nové hračky. Jen kdyby nebylo tolik vos. Doufala jsem, že ochlazením se jejich aktivita zmírní, ale nestalo se tak. Naštěstí vše ok.
Po deštích je Sázava zase pro vodáky sjízdná.
PS: Je to dnes 4 roky, co jsem provdána za toho nejbáječnějšího muže. Jsem moc ráda, že ho mám a moc ho miluji.
Žádné komentáře:
Okomentovat