P8: Den 299.

Zase školka. Honzi v práci, tak jsme to dávali jen my dva. A bylo to lepší. Bez breku to nešlo, ale lepší. Pořád řešíme, že tam nechce, proč tam musí chodit atd. Ale i tak vidím hlavně v sociálním chováním pokroky. Jsem ráda, že pomalu školku zkoušíme takhle a né hned naostro velkou státní školku. Já v mezičase s mámou na otevírání místních nových obchodů. Dokoupila jsem nějaké věci pro Johanku, něco pro Toníka a svítící kuličky pro sebe. Odpoledne na hřiště a na písek. Pískové hrátky asi letos naposledy.
Večer objednávka nezbytných věcí z lékárny. Jsem ráda, že už jsou na cestě.Budu zase klidnější.