P8: Den 297.

Toníčkův narozeninový den. Neuvěřitelné, jak to letí. Z malého miminka je už tříletý velký kluk. A za chvíli nám tu další miminko přibude. Den v Toníčkově režii. Ráno tu na něj jako překvápko čekal velký balónek s Tomášem. Nejdříve se ho bál, ale jak s ním táta začal dělat blbiny, už byl taky jeho kamarád:-) Dostal od nás ještě jeden dáreček - knížku Podzim ze série Hádej, jak moc tě mám rád! Nádherná řada knížek, všechny o lásce mezi tátou zajícem a malým zajíčkem. Vždycky jsem z nich na měkko, když je s Toníčkem čteme. Pak jsme jeli do Europarku, potřebovali jsme ještě něco koupit v Obi, udělat nákup a Toník měl slíbenou jízdu vláčkem. Taky si vzal část našetřených penízků a koupil si auto. To byla věc - takový výběr, se vůbec nemohl rozhodnout, jaké auto se mu nejvíc líbí. A pak naprosto přízemně McDonald a Toníčkův první Happy Meal:-) Pak domů a Toník spát. Já se pak vydala k doktorce vysedět si frontu, ulovit poslední razítko do průkazky a nechat si natočit ekg. Aspoň jsem si hezky početla při tom 1,5 hodinovém čekání. Domů jsem se vrátila, když kluci trochu se zpožděním odcházeli na cvičení. Toník byl moc rád, že mě vidí:-)