P8: Den 292.

A začíná šrumec, kdy se furt něco děje. Toník do školky - prvně na celé dopo i s obědem. Jako tradičně tam nechce. Já cestou domů na nákup a pak se patlám s potahovanýma hmotama a tvořím mašinku Tomáše a připravuji jahodové pyré do krému na dort. Pak pro Toníka. Cestou domů řeší, že chce do školky. Domů si nese svůj první školkový výtvor, ale fotit se s ním odmítá. Odpoledne nechce ven. Tak jsme doma. Čekáme na tátu, má přijít dříve z práce. Pak na babičku. Probíráme všechny instrukce a vyrážíme na Harfu. Cesta autem není zrovna dobrý nápad, všude je to ucpané, schytáváme i ťukanec do nárazníku, pak nekonečná fronta lidí, ale za 10 minut osm jsme na svých místech v té obrovské O2 aréně. A jako dobrý. Ano, komorní Nohavica je lepší, ale tohle má taky své kouzlo. Třeba ty tisíce svítících mobilů při Kometě. Romantika dneška:-) Nové písničky dost dobré, těším se na album, ale takový Mikymauz v syrovém podání metronomu ještě lepší. Velká poklona i skvělému Robertu Kušmierskému a neméně skvělému Pavlu Plánkovi. Koncert se očividně líbil i malé v bříšku, byla hodně aktivní. Cesta domů pak dlouhá, nekonečné čekání při výjezdu z garáží. Takhle příště ne. Doma vše ok, Toník spinkal a mamka mi vyžehlila první várku oblečení pro malou. Honzi jí odvezl domů a pak honem spát. Vlastně už bylo zítra:-)