P7: Den 207.

Z noci jsem měla trochu strach. Přeci jen tu spíme v jedné místnosti, rodiče jsou zvyklí na svůj klid a Toníkovi noci jsou nevyzpytatelné. Dnes jedna z těch lepších. Na mléko se vzbudil až ve čtvrt na šest, pak sice nemohl hned usnout, stále se převaloval a až na opakované pouštění usínáčka byl zticha. V šest to ještě na hodinu zalomil. Pak jsme si spolu v posteli četli a vstávačka tak až po půl osmé. Pak už jen klasické kolečko ranních aktivit a dopolední Toníkovi zábavy okolo chaty a v lese. Odpoledne došlo na vysněné koupání v Sázavě. Toník byl přešťastný. Já večer totálně hotová. Navíc Honzi neměl moc dobré zprávy z práce, což mému rozpoložení moc nepřidalo.