Dnes se prvně vzbudil v půl jedné. Stačilo ho jen jít znovu položit, pohladit a jen co jsem zavřela dveře ložnice, tak už byl zase potichu a spinkal. Znovu se vzbudil ve čtvrt na čtyři. To už jsem ho nakojila, pak hned usnul. Očividně se opravdu nebudí hlady - vydržel 8 hodin mezi jídly, ale z nějakého důvodu se prostě budí a buď ho musím nechat brečet nebo za ním jít, položit ho - protože stojí v postýlce - a zase usne. Tohle bych potřebovala odbourat. Je dobré vědět, že se nebudí hlady, ale ve výsledku je ta frekvence buzení skoro stejná. Nu a další budíček před půl šestou. Je fakt jak hodinky - nejčastější čas, který ráno prvně zaznamenám je 5:22. Kojit znovu po dvou hodinách jsem ho nechtěla a nezabíralo jen položení a pohlazení, tak si trochu pobrečel - já k němu opakovaně chodila a po půl sedmé už definitivní vstávačka. Podle toho rána Toník vypadal - unavený, nedospalý. Ale dopolední spaní trvalo 15 minut. Znovu uspávání a přidal si dalších 5. Takže až do odpoledního spaní to pokračovalo v protivném unaveném duchu. Honzi spal po noční, což Toník moc nerespektoval.
Odpoledne jsme se zajeli kouknout do obchodu s dětským zbožím na námi vyhlédnutou autosedačku a rovnou jsem se dívala i na kočárky. Do budoucna budu chtít Lupíka nahradit nějakými terénějšími a hlavně lehčími a skladnějšími "golfkami". Bude to dilema. Můj ideál Valco baby Snap nemá polohovací rukojeť a je tedy na mě dost vysoký. Takže buď najdu něco aspoň hodně podobného nebo si budu muset zvyknout. Je na to dost času. Bude to aktuální až se Toník rozchodí, což zatím ještě vůbec nezačal, takže je ještě hodně času na hledání.
Večer začínám dodělávat resty zde v blogu. Bude to boj. Zatím jsem zvládla to jednodušší - prosinec. Třeba s červencem jsem na sebe zvědavá - to je tak dávno:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat