Nějak mi nedošlo, že krom psychiky se s nastálou situací musí vyrovnat i moje tělo. A to je po osudovém zážitku tak zblblé, že bych z fleku mohla začít kojit. Což nejen, že to psychicky moc nepřidá, ale je to krajně nepříjemné a hlavně bolestivé. Takže jsem pročetla pár rad na netu a snažím se o to, abych i tento stav vrátila do normálu. A to jsem se tak těšila, že když nic jiného, tak aspoň už budu moci zase spát na břiše. Je mi jasné, že to teď několik dní opravdu nepůjde...
Žádné komentáře:
Okomentovat