P7: Den 242.

Po našem nočním příjezdu by leckdo čekal, že Toník si přispí, ale to by nebyl Toník, že :-) Vstávačka v sedm. Ano, mohlo být i hůř. Honzi na denní v práci. Nás tak čekal celý dlouhý samotný den. V obýváku bordel, všude věci, které jsme tam v noci nanosili. Čekalo mě tak vybalování. Do toho jsem se rozhodla vyzkoušet odplenkování. Jedeme systém samolepek - lepí se za vyčůrání nebo vykakání do nočníku. Skóre dnes lehce nerozhodně. 5 v nočníku x 5 počůraných kalhot. K tomu taky počůraná naše postel. Velká potřeba úspěšně všechna v nočníku, takže tak. Jinak Toník lehce protivný a náročnější. Večer se ukazuje, že za to může nastupující rýma. Dovezený suvenýr. Ach jo. Ven se dostáváme jen dopoledne - potřebujeme nakoupit. Stavujeme se i v Kiku. Chci koupit nějaké slipy. Mise neúspěšná. Za to objevuji nové věci na tvoření. Třeba super molitanové štětce na tiskání. To musíme hned v nejbližší době s Toníkem vyzkoušet. Pak i nákup v Albertu. Dva body jsou doma, bude další knížka. Tuhle sbírací Alberťáckou akci miluji:-) Toník se povozí v autíčku a jdeme domů. Odpolední spánek vydatný. Pak i dlouhá svačina. Díky tomu nestíháme jít ven, přišly slejváky. Některé opravdu vydatné. S Toníkem zkoušíme provlékání hadů odkapávačem. Jako u všeho je děsně nadšen dokud neprovlékne všechny hady, pak ho to přestane zajímat. Večer jsem ráda, že jsem ráda. Po vyprání počůraného prádla chvíle odpočinku.