P5: Den 297.

Noc je nakonec ještě kratší než bych doufala. Toník totiž mé přání vyslyšel a rozhodl se, že tedy půjde ven sám a my se tak před třičtvrtě na devět stáváme hrdými rodiči. Jsem ráda, že už mám vše za sebou, jsem šťastná a grogy. Rodit nevyspalá není moc příjemné. Při povinném odpočinku na sále po porodu rozesíláme sms s tou šťastnou zprávou. Nejvíce dojati jsou prarodiče - hlavně Honziho tatínek, protože Toník se narodil přesně 90 let poté, co se narodil Honziho děda. Prostě věděl, že 24.10. je krásné datum. Odpoledne při návštěvách se kocháme Toníkem a zpracováváme své pocity. Jsme neskonale šťastní.