Nejdřív pohoda klídek, práce v kontaktní. Přichází hříšník ze včerejška, vše v klidu rozebíráme, znovu vysvětluji a domlouvám. Pak se normálně zapojí do chodu klubu, pohoda, klídek. Problém je v okamžiku, kdy si kluci zapálí venku na zahradě a ještě nám u toho hází koule do oken. Skončí to tak tedy jako obvykle, mají stopku. Kupodivu odejdou ze zahrady a je klid. Asi za hodinu naběhne do klubu celá jejich 5členná partička. A začíná nekončící kolotoč intervencí, vysvětlování, domlouvání. Tři děti, které stopku nemají se stále dokola ptají, zda oni do klubu mohou - mohou, ale bez těch dvou se stopkou. Otázka položená asi desetkrát, desetkrát stejná odpověď. Síla party je ale obrovská tak i ti "hodní" zůstávají venku. Prudí, mají blbé kecy, zvoní na zvonky, nadávají na pitomou Jahodu, žalují na sebe a hned se zase vzájemně zastávají, machrují před ostatními, schovávají se, běhají dovnitř a zase ven. Člověk by řekl puberťáci, ale je jim od 7 do 11 let. Skončí to tak jak musí - stopku má i zbytek. Další půlhodinu se baví tím, že nám vytrvale hází koule humusné ledovkové břečky do oken. Po několika kusech ledu, které nám naháží až do klubu, to nevydržíme a zamykáme vchod. Já pak půlhodiny hlídkuji, abych mohla otevírat nově příchozím a pouštět ven odcházející. V šest opět otevíráme, je klid.
Pochopitelně mají stopku i na čtvrtek. Takže to nás bude čekat další kolo. Jenže nechat jim to projít bez trestu nechci, i když je to pro nás více náročné. Přinejhorším zase zamkneme:-)
Nejvíc mě dostala chvíle, kdy 10 hošík začal rozvíjet teorii o tom, jak si něco udělá (nějak se zraní) a doma pak řekne, že jsme mu to udělali my. To mi dost běhal mráz po zádech. Ostatní ho v tom samozřejmě podporovali. Dokonce si lehnul na zem a dělal, že je mrtvý. A to jen kvůli tomu, že jsem si dovolila na něj šáhnout (nedělám to, ale tady to už jinak nešlo) a vytáhla jsem ho z klubu poté, co tam po xté zase vběhl a různě se schovával za dveře.
Žádné komentáře:
Okomentovat