P9: Týden 1.

Dlouho jsem přemýšlela, jak s tímhle blogovým projektem naložit. S narozením Johanky ubylo ještě více sil a chuti každý den sem něco psát. Ničilo mě doplňování zpětně, protože každý den se k napsání příspěvku nedostanu. Poslední příspěvky jsem doplňovala v noci při kojení. Na druhou stranu mi bylo líto těch 8 let jen tak zahodit. Ráda se tu vracím do minulosti, často jsem tu našla nějakou zapomenutou informaci odsunutou během času. Tak jsem se rozhodla pro kompromis. Psát sem budu, mapovat naší rodinnou kroniku také, jen z toho udělám né projekt 365, ale 52. Tedy týdeník. Tak tedy vítejte u nás a snad se vám tu bude líbit i tak.

1.1 - 7.1.2018
První týden v lednu byl ve znamení Honziho práce po měsíční pauze a mé choroby, která tu práci trochu osekala. Nevyspání současných dní, rýma a lehce zvýšená teplota zapříčinili, že dva dny jsem se tu i ve vytopeném bytě klepala zimou. Byla jsem ráda, že zvládám neustálý koloběh kojení a Toníkových požadavků, domácnost dost pokulhávala. Honzi šel hned v úterý do práce (s námi tu byla mamka), nakonec díky tomu, že mi bylo blbě přišel z práce dříve. V úterý pomáhal s likvidací výstavy - Toníka měl sebou a já mohla přes den aspoň trochu odpočívat a spát. Ve čtvrtek byl opět v práci - jel ale později - ráno nás čekala kontrola kyčlí s Johy - vše ok. Toník byl u babičky. Odpoledne přijela i druhá babička. Já se přes den snažila to tu trochu debordelizovat. Pátek Honzi opět v práci. Opravdu na celý den. Dopoledne tu byla s námi mamka, odpoledne jsem tu poprvé byla s dětmi sama a v pohodě. Zvládli jsme i procházku venku. V sobotu se konala rodinná oslava (Toník byl s babičkou a dědou na velké procházce a vše skvěle ušel) a v neděli jsme byli na návštěvě u přátel.

A konečně jsem dočetla dárek k narozeninám - knížku nových příběhů Akt X. A začala číst druhou, kterou mi přines Ježíšek. Snad jí dočtu trochu rychleji než tu první.