P8: Den 324.

V noci Toník spal velmi neklidně a nad ránem jsem mu pak naměřila teplotu. Dostal nurofen a přesunula jsme si ho k sobě do postele, kde naštěstí ještě usnul. Já chtěla taky, ale zrovna dneska se začalo pod námi s rekonstrukcí v 7:13! Fakt na zabití. Toník ještě pár minut zvládl spát, ale v půl osmé už byl vyspinkaný. Naštěstí už bez teploty, ale silně rýmovatý. Honzi v práci. Za námi přišla babička. Já se těšila na spaní po obědě s Toníčkem, hodinu jsem dala. Pak jsme se pustili do pečení sušenek. Toník je chtěl děsně moc péct, ochotně pomáhal s děláním těsta, ochutnával, ale vykrajování už ho moc nezajímalo. A pak už jen přežít do večera a čekat na tatínka až přijde z práce.