P5: Den 184.

Dnešku jsem se dost obávala - je to rok, co jsme přišli o prcky a chtěla jsem, abychom byli s Honzim spolu. To se povedlo. Nakonec na vzpomínání nebyl vůbec čas - dopolední procházka, odpolední odjezd do Prahy, večerní a noční vybalování a opět balení. A pak jsem byla tak mrtvá, že jsem jen lehla a spala. I tak ale na ně vzpomínám často...