P5: Den 93.

Přes den školení, pak na dvě hodiny klub - byly jsme unavené, přišla bouřka a děti na zabití - za dvě hodiny provozu jich přišlo 31. V podstatě jsme jen policejnily, což nemám ráda a je to opravdu únavné. Jak se člověk otočil jinam, už byly nějaké rozepře. Ke konci jsem si už říkala, že to nedávám a poprvé jsem cítila, že dnešní pracovní nasazení nedělá dobře ani Valentýnovi. Doufám, že další dny budou klidnější. Večer pak dlouho plánovaný, málem zrušený, ale naštěstí uskutečněný holčičí mejdánek. Bylo to boží. Jen tedy kolem půlnoci jsem už fakt mlela z posledního a opravdu se těšila do hajan.