Jsou dny, které bych nejradši vymazala a dnes byl jeden z nich. Z poklidné předvánoční atmosféry je personální drámo. Mrzí mě to moc. Hodně mě štvou okolnosti, způsob i načasování a hlavně to, že musí odejít člověk, kterého mám ráda. Tenhle rok je fakt neuvěřitelně divnej. A to jsem si vždycky myslela, že rok s 12 na konci byl díky úmrtí Gábiny Jahodově nejčernější. A prd. 13 ho mocně předběhla, takové personální zemětřesení dlouho Jahoda nezažila. Hlavně že aspoň náš klub šlape...
Je to poprvé, kdy mě - pod vlivem dnešní události - napadla myšlenka udělat této práci goodbye. Neudělám, nejde to. Přeci jen mé plány jsou jasné a i přes tohle všechno mám klub i holky ráda. Jen teď tedy se dost děsím toho co bude, kdo přijde, co tahle obrovská změna přinese. A vždycky už budu vidět za všim velké bacha. A to je blbě.
Dodělané náušnice pro holky k Vánocům. Poprvé jsem pracovala s korálky Twin.
Žádné komentáře:
Okomentovat