Vzhledem k tomu, že doma máme být až v neděli odpoledne, volíme opět cestu až skoro do Splitu podél pobřeží a pak teprve po dálnici. Cestou míjíme krásné jezero, ke kterému se nám nepovede zajet, tak aspoň foto z odpočívadla.
Jenže plány jsou od toho, aby se neplnily a tak za Makarskou nás začíná zlobit auto. A to tak moc, že voláme UAMK a čekáme na servisáka. Ten nás navede do servisu, kde se snaží Feldu opravit a přijít na to, co jí je. Já si mezitím krátím čas focením různého kytí.
Závada na autě nenalezena a Felda poté, co si několik hodin odpočinula je schopna ujet cca 150 km než začne zase zlobit. Na odpočívadle Slapy Krka po zmrzlinové pauze nejsme schopni nastartovat a tak opět voláme UAMK. Než přijede servisák, obdivujeme kobylku, fotíme západ sluníčka a hrajeme badminton.
Servisák přijíždí, ukazuje pravděpodobnou příčinu potíží (vadné čidlo) a radí, ať zítra zajedeme někam do servisu. Jenže zítra je neděle a těžko budou někde pracovat. Další variantou je čidlo nechávat vychladnout a to bychom někam dojet mohli. Vzhledem k tomu, že je sobota večer, rozhodujeme se, že pojedeme dále. Zatím jsme vždy ujeli 150 km, pak si Felda odpočinula a ujela dalších 150. Jenže teď neujedeme ani 70 a je zle. Dvakrát nám chcípne na dálnici, naposledy 500m před odpočívadlem. Ve tmě, v kopci, opravdu lahůdka. Napotřetí naskočí a na vysněné parkoviště nás odveze. Ale je jasno, že auto je nepojízdné a dál to prostě nepůjde. Potřetí telefon do UAMK, je domluven odvoz do Škodováckého servisu a my jdeme spát, s tím, že nás pak odtahovka vzbudí.
Žádné komentáře:
Okomentovat